14) Moderní doba a její problémy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- nastává paradoxní situace: čím dokonalejší je vědecké poznání, tím více se vzdaluje člověku
- dnešní vědecké poznatky a technika člověka spíše ponižují svojí nepochopitelností, strohou racionálností, od takové odlidštěné vědy člověk spíše utíká, bojí se jí, může mít obavy z toho, že uvedl v život něco, nad čím ztrácí vládu
- člověk pochopil, že je schopen okamžitého sebezničení, a to paradoxně díky své dokonalé racionálnosti
- proto dnes meta-příběhy ztratily přesvědčivost, stejně jako velcí hrdinové a velké cíle
NOVOPOZITIVISMUS (Analytická filosofie)
- představitelé patří do doby od konce 19. do poloviny 20. století
- také nazýván logický empirismus nebo logický pozitivismus
- odmítá ontologii
- důležitou roli hraje logika
- moderní logika navazuje na Aristotelovu, je ale mnohem širší, mluvíme o matematické nebo symbolické logice
- v této výrokové logice (popř. subjekt-predikátové) se ke zkrácenému označení výroku užívá zkratek např. p, q
- spojováním výroků můžeme tvořit nové, složené výroky: a=konjunkce, nebo=disjunkce, implikace, negace atd.
- jde o vzájemné vztahy výroků
- hledí se pouze, zda jsou či nejsou pravdivé
Gottlob Frege
- vliv B. Bolzano (psychologie, logika)
- matematik, logik (Leibniz)
- umělé symbolické, pojmové písmo
- rozdíl mezi významem X smyslem (význam = pojem, ten nám zůstane zachován i v cizím jazyce)
Bertrand Russel (1872 – 1970)
- britský filosof, logik a matematik
- skeptický k možnosti univerzálního poznání
- jediným pramenem našeho vědění je přírodověda (vzorem i pro filosofii)
- filosofie může pracovat pouze v oblasti, která není dosud přístupná exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může na problémy jen poukazovat, a ne je řešit
- nauku o realitě označoval jako logický atomismus
- jde o empirický pluralismus – svět se skládá z množiny atomických faktů, tedy objektů a jejich vlastností, jednotlivých smyslových dat, která spolu souvisejí pouze logicky.
- novopozitivismus je spjatý se skupinou učenců, kteří vystoupili se svým programovým prohlášením ve Vídni roku 1929 a nazvali se Vídeňský kruh
chápal vědu jako systém výroků a filosofii jako metodu, která má odlišit smysluplné věty od nesmysluplných
věta je smysluplná tehdy, je-li nejen gramaticky a logicky správná, ale lze-li ji verifikovat, to je ověřením konkrétní zkušeností ji určit jako pravdivou nebo nepravdivou
lze verifikovat např. přírodovědné poznatky, ale nelze verifikovat metafyziku, je proto smysluprázdná
hlavním představitelem Kruhu byl Rudolf Carnap (1891 – 1970) – chtěl upřesnit vědecké pojmy na základě matematické logiky
- základní principy novopozitivismu:
Logická analýza jazyka
– filozofie je logická analýza pojmů a vět vědeckého jazyka i myšleni každodenní mluvy
– filozofická problematika: