14. USTAVA, USTAVNI VYVOJ, LIDSKA PRAVA

- Helsinský akt znamenal průlom v zablokovaném jednání mezi státy obou bloků
- vyvrcholil tak proces détente
- navíc posílili postavení menších zemí a zemí neutrálních
- problémem však bylo, že si každá ze stran celý dokument vykládala jinak
- pro SSSR to znamenalo konec „noční můry“ z útoku Západu na dosavadní status quo
- Brežněvovi šlo o to, aby západní země uznaly neměnnost poválečného pořádku v Evropě – čili
uznání východních zemí jako sovětských satelitů (první koš)
- státům západu šlo zejména o třetí koš – lidská práva

- pro Sovětský svaz byl třetí koš pouze nutným zlem a podepsaný dokument jen cárem papíru
- SSSR byl přesvědčen, že stejně neexistuje síla, která by mohla podepsanou dohodu o dodržování
lidských práv vynutit

- v dlouhodobé perspektivě byl Závěrečný akt začátkem konce vlády komunismu nad V Evropou
- přihlášení se komunistických zemí k dodržování lidských práv totiž znamenal vznik skupin
dožadujících se jejich faktického plnění v rámci jednotlivých zemí
- v Sovětském svazu vznikla Helsinská skupina lidských práv v čele s Orlovem a i v dalších zemích
vznikly první opoziční struktury – Charta 77, Solidarita v Polsku v čele s L. Walesou

Charta 77
- neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala politickou a státní moc za
nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu KBSE
- iniciativa působila v letech 1977 – 1992
- pojmenovaná je podle dokumentu Charta 77 z ledna 1977
- autory, organizátory a mezi prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav
Havel, Zdeněk Mlynář, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek
- první mluvčí profesor Jan Patočka byl také první obětí represí komunistického režimu vůči
signatářům Charty 77, když 13.3.1977 po několikahodinovém výslechu zemřel

- jedním z podnětů k sepsání Charty 77 bylo zadržení členů undergroundové skupiny The Plastic
People of the Universe
- prvních 242 signatářů text podepsalo už koncem prosince 1976 na samotných kartičkách s textem
„Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1.1.1977“, podpisem a adresou
- originály těchto podpisů byly nalezeny v roce 2006 ve spisu tajné policie StB

- ve snaze zamezit rozšíření dokumentu zadržela StB už 6.1.1977 Václava Havla, Ludvíka Vaculíka,
herce Pavla Landovského

- do poloviny 80.let dokument podepsalo přibližně 1200 lidí
- signatáře charta Charta popisuje jako volné, neformální a otevřené sdružení lidí spojených vůlí
individuálně i kolektivně bojovat za lidská a občanská práva v naší zemi i ve světe

- reakce vlády na objevení Charty 77, která kolovala v samizdatové formě a která byla v plné formě
otištěna v řadě zahraničních deníků, byla ostrá
- lidé byli postiženi řadou represí – vyhození z práce, dětem signatářů bylo odepřeno studium, někteří
přišli o řidičské průkazy, byli nuceni k emigraci, zadržováni státní policií, souzeni a vězení, došlo i
k vyvlastňování nemovitostí a řada členů Charty byla nakonec přinucena ke spolupráci s StB