18) Globalizace

- čistý egoista, zas myslí jenom na sebe

- podle Epikura je člověk založen egoisticky, ale potřebuje být s ostatními, aby přežil

Skepticismus

- navazuje na učení sofistů

- reaguje na spor mezi dvěma dogmaty – stoickým a epikúrovským

- prochází celými dějinami

- skeptik byl třeba Nietzche

- vyjadřuje stanovisko pochybování o možnostech a zejména hodnověrnosti lidského poznání

1) PYRHÓNSKÁ SKEPSE

- Pyrrhón (365-275 př. k.)

• moc se toho o něm neví

• původně asi malíř

• asi se účastnil válečných výprav s Alexandrem Makedonským

- popíral rozumové poznání

- cílem je blaženost – ATARAXIA (neotřesitelnost) = APATIA (nevášeň)

- skepse = přestaneme činit rozhodnutí/soudy a pouze činit EPOCHÉ (zdržení se úsudku)

- svět je rozporuplný, nesoudit jej, získáme tím APATII ve smyslu blaženosti

- TROPY (proč mám EPOCHÉ dělat = proč nesoudit)

• soudy jsou rozporuplné podle různých zvyků, mravů, tradic

• protože živí tvorové jsou odlišní

• protože jednotlivci jsou odlišní

• 1 člověk vnímá různě v různých situacích

Sextus Empirikus

- 160 – 210 n. l.

- našel jeho filosofii a tvrdil, že vycházel z něho a udělal z toho ucelenou filosofii

- řekl, že každý člověk by si měl odpovědět na tři základní otázky:

1) jaká je povaha věcí???

- povaha věcí je taková, že se nikdy nedostaneme k podstatě

- vidíme, jak se nám věci jeví

- můžeme se dívat z různých úhlů

- můžeme o nich uvažovat, ale nemůžeme říct že jsou takové doopravdy

- svět se neustále proměňuje, takže o tom máme mínění, ale nedobereme se pravdy

- povaha věcí je nepoznatelná

 plyne z to epoché (nemůžeme odpovědět)

2) jak se máme k okolnímu světu chovat???

- měli bychom zvolit epoché = zdržení se úsudku, tvrzení

- neměli bychom nic tvrdit, když to nemůžu dokázat

- nebudu říkat, že něco je tak a tak

3) co nám to přináší pro život?

- ataraxia = stav blaženosti

- apatheia = netečnost, necitelnost, lhostejnost k okolnímu světu

2) AKADEMICKÁ SKEPSE

- vznikla na půdě Platónovy akademie

- procházela vývojem

- PROBABILISMUS – nepoznávám pravdu, ale pouze pravděpodobnost (ve 20. století v přírodních vědách)

- Novoplatonismus - další směr, který vznikl

- vliv na F. Bacona, R. Descarta, E. Husserl

Arkesiléos

- přidal se k “Vím, že nic nevím “ ještě dodal “ani to nemůžu vědět”

- to znamená, že ani nemůžu vědět co nevím, když nevím co je pravda

- říká, že pravda není takže nemůžu vědět, že něco nevím, protože nevím co je pravda a co není

- je ještě víc skeptický než Pyrhonská skepse

- říkají jen, že existují věci, co jsou pravděpodobné, které teda umožňují život ve světě

- vznikají na základě shodě názorů

- když žil ještě Sokrates a chodil po Athenách lidi věděli, že je to Sokrates, protože tak vypadá chová → tak je vysoce pravděpodobné, že je to on