25) Novodobá filosofie a ekonomie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- ve Francii je totéž období podle J.B.Colberta nazýváno kolbertismus
KLASICKÁ POLITICKÁ EKONOMIE (polovina 17. – 18. století)
- hlavně v Anglii – Adam Smith (pojednání o podstatě a původu bohatství národů), John S. Mill
- ve Francii – fyziokratická škola – F. Quesnay (hledá zdroj zisku ve výrobě), požaduje hospodářský liberalismus
- A. Smith – koncepce „neviditelné ruky trhu“ – tzn. tržní ekonomika ponechána sama sobě
- D. Ricardo – pracovní teorie hodnoty, která je podle něj určována pracovními náklady (náklady na mzdy)
UTOPICKÝ SOCIALISMUS (přelom 18. a 19. století)
- Robert Owen, Saint-Simon, Charles Fourier
- chtěli společnost bez vykořisťovatelů a vykořisťovaných
- očekávali změnu od vládnoucí třídy, že se bohatí vzdají majetku ve prospěch chudých
- kritizovali špatné postavení dělníků, práci žen a dětí (utopický–neuskutečnitelný)
MARXISMUS
- Karel Marx (1818 – 1883)
navázal na utopický socialismus
politickou ekonomii a německou klasickou filozofii
hlavní dílo – „Kapitál“
- vysvětluje např. teorii nadhodnoty, která je vytvářena dělnickou třídou ve sféře výroby
- kapitalista si ji přivlastňuje → vykořisťování dělníků → socialistická revoluce a nahrazení soukromého vlastnictví společným
NEOKLASICKÁ EKONOMIE (konec 19. století – začátek 20. století)
- Carl Menger, Alfred Marshall, V. Pareto
- zaměřila se na zkoumání chování mikroekonomických činitelů (domácnosti, firmy)
- neměla dostatečně propracovanou makroekonomickou teorii
- to se projevilo v průběhu krize začátkem 30. let (černý pátek)
- protože neoklasická ekonomie odmítala zásahy vlády do ekonomie
- doporučovala pokles mezd jako cestu ke snížení nákladů firem
→ nezaměstnanost, pokles národního důchodu
KEYNESIÁNSKÁ EKONOMIE (polovina 30. let)
- brit John Keynes se začal opět více zabývat makroekonomií
- považoval kapitalistickou ekonomiku za vnitřně nestabilní
- rovnovážná situace nastává při nižší než plné zaměstnanosti
- vytvořil teorii efektivní poptávky, je zastáncem státem regulované ekonomiky
- hospodářská politika se začala orientovat na programy zvyšování ekonomické aktivity
- také na snižování nezaměstnanosti
MONETARISMUS (polovina 70.let)
- u nás V. Klaus
- Američan M. Friedman se opět vrací k neoklasické ekonomii
- kritizuje keynesiánství, protože spíše než ekonomický růst může podporovat vznik inflace
- opět klade důraz na automatické tržní mechanismy, které samy udrží ekonomiku v optimálním stavu
- klade důraz hlavně na úlohu peněz (moneta = mince → monetarismus)
- hlavní monetaristická kritéria: míra inflace, dlouhodobé úrokové míry, vyrovnaný rozpočet
INSTITUCIONALISMUS (začátek 20. století)
- zakladatel americký ekonom Veblen
- zdůrazňuje, že ekonomické vnímání člověka je podmíněné kulturou a zvyky