7. Sociální psychologie

- stav anomie ovlivnují podstatné změny ve společnosti, např. hospodářská krize, politický převrat

- Deviantní chování = jakékoliv chování, porušující společenské normy

- lidé často porušují sociální normy (jezdím načerno,…), málokdo je vůči všem společenským normám konformní (= v souladu)

Teorie deviace

1. Biologická teorie deviace

- podle Italského lékaře Lombrossa, který si pokládal otázku „proč lidé páchají přestupky vůči normám?“ se lidé rodí jako kriminálnící a můžeme to poznat dle tvaru lebky (19.století)

- dle Scheldona má deviantní chování souvislost s fyziologickým typem, přičemž rozlišoval tři typy: hubení, tlustí a svalnatí (nejvíce náchylní k deviaci)

- kritika: v kriminální činnosti se mohou svalovci realizovat jako mlátičky

2. Psychologická teorie deviace

- sociální deviant = psychopatická osobnost

- nevytvořil si pocit sebeomezení, bez morálky, uzavřený, bezcitný a narodil se jako psychopat

- zastánce: Sigmund Freud

- kritika: tímto se dají vysvětlit jenom vybrané kriminální činy

3. Sociologická teorie

- „jsou postoje a názory lidí prvotní příčina kriminality, nebo se příčiny formují až vlivem kriminálních skupin?“

- kladou důraz na prostředí a kontext ve kterém se deviace dějí (u členů gangu je normální krást auto, ale z pohledu normálního chování je toto nepřípustné)

a.) Diferenciální asociace

- určitá sociální prostředí povzbuzují k trestné činnosti, jedinec se stane delikventem, protože je v kontaktu s nositeli kriminality

- deviantní chování je ovlivněno primární skupinou

- není patologická a biologický rozdíl mezi deviantem a morální osobou

- kriminální činnost se člověk učí a osvojuje si ji

- deviantní jednání směřuje jinými prostředky k naplnění stejných cílů jako normální jednání

b.) Teorie anómie

- formuloval ji Merton v 50. letech

- Anómie = stav společnosti, kdy přestaly platit staré normy a ještě nezačaly platit nové (revoluce, transformace)

c.) Etiketizační teorie (labelační - nálepková)

- deviace není vlastnost, ani charakteristika jedince, ale vzniká interakcí mezi deviantní a normální skupinou populace

- zdrojem nálepek (etiket) jsou ti, kteří představují moc a pořádek a vnutí ostatním své myšlenky a hodnocení (odraz mocenské hierarchie společnosti)

- stejná činnost má v každé společnosti jinou etiketu (bohatá vs. chudinská čtvrť)

- Thomasův teorém = sebenaplňující se proroctví, když se věci definují jako reálné, jsou reálné ve svých důsledcích (lidé jednají podle toho, jací si myslí, že jsou)

4.) Teorie racionální - ekonomické volby

- lidé nejsou k deviantní činnosti přinuceni, ale aktivně se pro ni rozhodují, myslí si, že se jim risk vyplatí - situační příležitost („příležitost dělá zloděje“) a tudíž není rozdíl mezi „normálním“ člověkem a deviantem.