8.Základy teorie práva. Dějiny práva. Ústava a zákony ČR.

• Mají 3 základní prvky: účastníky, obsah, předmět

• Účastníci – fyzické osoby (lidé) a právnické osoby (organizace)

• Obsah = vzájemná práva a povinnosti účastníků

• Cíl: například kupní smlouvy

• SYSTÉM PRÁVA – podle společných rysů a principů

  • Právo veřejné – vztah stát a člověk

  • Soukromé právo – rovnost účastníků

  • Ústavní právo

  • Trestní právo

  • Rodinné právo

  • Občanské právo

• PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI

= Okolnosti, za nichž vznikají, mění se nebo zanikají právní normy

• Objektivní = plynou z přírodních zákonitostí, plynutí času – propadení, promlčení, vydržení práva

• Subjektivní = člověk jedná buď výslovně nebo s pomocí konkludentních činů

• SMLOUVY

= nejčastěji právní úkony, lze je uzavírat ústně

• FYZICKÉ A PRÁVNICKÉ OSOBY

DĚJINY PRÁVA

• ZVYKOVÉ PRÁVO

  • Společnost měla nějakým způsobem nastavené své fungování

  • Když někdo něco provedl, byl potrestán

  • Rozhodovali stařešinové

  • Nejhorší test v té době: vyhoštění z rodu

  • V dobách mamutů

• POZITIVNÍ PRÁVO

  • Psané právo

  • Chamurappiho zákoník, Babylonie – rozšířen po hranici Chamurappiho území (17. st. př. n. l.)

• PŘIROZENÉ PRÁVO

  • Člověk s narozením automaticky získává nějaká práva, která mu nesmí být odepřena

• 5. st. př. n. l. – antika – ZÁKON DVANÁCTI DESEK (Řím): desetičlenná komise zvolená lidem shrnula na dvanácti tabulích obyčejové právo rodinné, sousedské, dědické, trestní, správní i procesní

• 6. st. – CORPUS IURIS CIVILIS: shrnutí tehdejšího římského práva – nechal vytvořit císař Justinián I.

• 9. st. – ZÁKON SUDNYJ LJUDEM: nejstarší slovanská právní památka – předpisy rodinného a trestního práva jako překlad římského zákoníku pro Velkomoravskou říši – Konstantin a Metoděj

• 12. st. – STATUTA KONRÁDOVA: první psaný zákoník v českých zemích – kníže Konrád II. Ota

• 13. – 14. st. – právo v českých zemích stanovováno formou nařízení panovníků (např. Výsady Boleslavovy, Dekrety Břetislavovy)

  • Významný tzv. HORNÍ ZÁKONÍK – vytvořen na základě římského práva na příkaz Václava II. (obsahoval např. úpravu pracovněprávních vztahů – bezpečnost práce v dolech, pracovní předpisy apod.)

  • Ve středověku často vedla soudní řízení církev – ORDÁLY – BOŽÍ SOUDY (např. svázání souzeného do kozelce a jeho potopení do vody – pokud vyplaval, znamenalo to, že je posednutý ďáblem, a je tedy vinen) – zrušeny až s posílením státní moci za Karla IV.

  • Karel IV. založil univerzitu s právnickou fakultou – soubory práv často sepisovali i soukromé osoby jako tzv. PRÁVNÍ KNIHY (např. Práva zemská česká od Ondřeje z Dubé)