Filozofie období baroka - Spinoza

BARUCH DESPINOZA (BENEDICTUS DE SPINOZA)

(1632-1677)

1) Život

• narodil se v Amsterodamu v rodině židovských emigrantů ze Španělska

• bylo mu poskytnuto veškeré možné vzdělání

• předurčen pro dráhu rabína, na základě ústních projevů byl obžalován z kacířství → exkomunikován (vyhnán z židovské obce), žije na různých místech v Holandsku, živí se jako brusič čoček, odmítá nabídku na vyučování filozofie v Heidelbergu, umírá na tuberkulózu

2) Díla a základní myšlenky

„Když mě zkušenost poučila, že všechno to, co tak často poskytuje obyčejný život, je plané a nicotné, a když jsem spatřil, že vše, čeho jsem se bál a co se bálo mne, obsahuje dobro a zlo jen potud, pokud je to pohnutkou mysli, rozhodl jsem se prozkoumat, zda existuje nějaké pravé dobro, které může sdělit duchu svou dobrotu samo o sobě, bez příměsí ostatních věcí: ano, zda existuje něco takového, čeho nalezení a dosažení může poskytnout stálou a nejvyšší radost provždy…“ – všechno je subjektivní záležitost – to, zda je to dobré nebo špatné, je subjektivní záležitost → chce najít nějakou objektivní míru

a) Teologicko-politický traktát

• Bible nebyla zjevena pouze několika vyvoleným, ale celému národu → jazyk Bible musel být přizpůsoben chápavosti prostého lidu (obraznost, přirovnání, zázraky) → Písmo svaté se musí chápat ve dvojím smyslu (jednak povrch – obrazy, zázraky, potom hluboké a platné myšlenky)

- různí lidé budou Bibli rozumět různým způsobem – prostí lidé spíše zázraky a moudří lidé budou hledat hlubší souvislosti (Židé neuznávají Ježíše – byl jen duchovním vůdcem, ale Židé chtěli politického vůdce + Ježíš porušoval židovské zákony – např. pracoval i v sobotu, kdy je šábes)

• postava Ježíše: nepovažuje ho za božího syna, ale za největšího ze všech lidí (→ je také člověk, je nám na blízku) → myšlenka sjednocení všech lidí ve jménu Ježíše

→ za tyto myšlenky vyhnán z židovské obce

b) Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii

• (je to postup začínající definicemi a axiómy a odvozující z nich výsledky)

• metoda psaní této knihy vychází z myšlenky, že filozofie musí mít exaktnost a bezpodmínečnou platnost myšlenkových pochodů

„O bohu

Definice

Definice 3. Substancí rozumím to, co je samo v sobě a co je chápáno ze sebe sama, tj. to, k utvoření jehož pojmu není zapotřebí pojmu nějaké další věci.“

• substance je Jedno nebo Nekonečno, které stojí pod anebo za věcmi, které v sobě sjednocuje a pojímá veškeré bytí

• substance je věčná, nekonečná, existuje sama ze sebe → tento pojem je totožný s pojmem boha a jako souhrn všeho jsoucna je totožný s pojmem přírody → rovnice substance = bůh = příroda (v tomto případě je to pro něj tvořící příroda) (tvořící příroda – Bůh a příroda, to, co je na začátku, co nestvořil člověk, ale Bůh)