Globální problémy lidstva - seminární práce

Na jedné straně si přejeme, aby se rozvíjela věda a mohly se tak zdokonalovat a vyvíjet nové léky, jaderná energetika aj., ale v žádném případě by to nemělo vést k tomu, že budou nové vědecké objevy zneužity jakožto biologické potencionálně chemické nebo jaderné zbraně. Ale to ve chvíli, kdy výzkum probíhá a ani po jeho ukončení nemůže být nikdy zaručeno. Zřejmě by bylo dobré, kdyby se nové vědecké poznatky nedostávaly k extremistům a k zemím a skupinám, které se snaží vyvolat válečný konflikt nebo v něm již jsou. S tím souvisí také snaha zabraňující úniku informací. Obecně by měla být snaha, zabránit těmto zemím ve výzkumech, ale kromě diplomacie neexistují skoro žádné prostředky, jak tomu zabránit.

Na teroristické útoky se dívám jako na nepopsatelně strašnou věc, která kromě mrtvých a zraněných obětí přináší také xenofobii, která se u některých lidí vyvíjí v rasismus, a to podněcuje zase další a další spory. Nadmíru nechutné je rovněž to, že si atentátníci za své oběti často vybírají děti. Stává se také, že o lidech, jenž spáchají sebevražedný atentát, ani jejich blízcí netuší, že by s nimi nemuselo být něco v pořádku nebo, že by mohli být radikalizováni. Řešením boje proti terorismu je rozhodně práce tajných služeb s informacemi a boj se skupinami, jenž lidi radikalizují.

Populační problémy

Populační trendy

Na počátku letopočtu obývalo naši planetu asi 260 milionů lidí. Během následujících tisíce let se počet navýšil asi o 20 milionů. Okolo roku 1500 žilo asi 430 milionů lidí. Zhruba v roce 1750 to bylo 730 mil. Na začátku dvacátého století tvořilo světovou populaci cca 1670 milionů. V roce 1950 vzrostla čísla na dva a půl miliardy, a o deset let později na 3 miliardy. Tento počet začal vyvolávat obavy z přelidnění. Někteří odborníci tehdy prohlašovali, že Země není schopna uživit více než pět miliard lidí. Ale již v roce 2000 jejich počet přesáhl 6 miliard. 34 Po roce 2010 přesáhl počet 7 miliard a v současné době, žije na zemi více než 7,3 miliard. 35

„Současně populace v celosvětovém měřítku stárne. V roce 1975 byl podíl nejstarších („oldest-old“, tj. osob starších než 80 let) v celém světě pouze 0,8% (v USA 2,1%, v Evropě 1,8%, v Japonsku 1,1%). Ale pro rok 2050 je odhadováno celkové zvýšení jejich podílu na 4,1% světové populace (v USA 7,3%, v Evropě 10% a v Japonsku 15,4%). V rozvojových zemích je dnes velmi starých lidí málo, ale do roku 2050 se jejich počet pravděpodobně zvýší skoro desetkrát.“36

Hladomor

„Hladomor je označení pro hromadné vymírání obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění. Lidé masově umírají nejen podvýživou, ale jsou také mnohem více náchylní různým chorobám. Hladomor podle definice Organizace spojených národů nastává, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 % dětí trpí podvýživou.“ 37