Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Hannah Arendt - život a dílo myslitelky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,53 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Hannah Arendt ŽivotMyšlenkyDílo „Totalitní vláda – na rozdíl od totalitního hnutí – je možná pouze tam, kde existují postradatelné masy, které lze obětovat bez rizika katastrofálních důsledků rozsáhlého vylidnění.“ Původ totalitarismu „Násilí je protikladem moci, protože moc pramení z masové spolupráce, kdežto k násilí není třeba velkého počtu lidí, stačí účinná technologie.“ O lidech Hannah Arendt politická filosofka a publicistka německo-židovského původu. Sama se nechtěla označovat za filosofku, ani pojem politická filosofie se jí nelíbil a dávala přednost termínu „politická teorie“. Život * 14. října 1906 v Lindenu do židovské rodiny1913 – přestěhování do Königsbergu1920 – zemřel otec, matka se znova vdala1924 –teologie na univerzitě v Marburgu; poměr se svým učitelem Martinem Heideggerem, ukončila kvůli jeho spojení s NSDAP, ale i tak dále přáteléFenomenologie1 u Edmunda Husserla na univerzitěFreiburg im Breisgau afilozofiina univerzitě vHeidelbergu u Karla Jasperse 1929 získala doktorát a vdala se za Günthera Sterna (Anders); Berlín, Heidelberg, Frankfurt nad Mohanem, Berlín; 1933 Anders emigroval do Paříže a 1937 se rozvedlivědecké a politické zabývání se antisemitismem od 30. letpomáhala zveřejňovat informace o obětech nacismu; 1933 zadržení gestapem, útěk do PařížeMezi lety 1933 a 1940 pobývala v Paříži. Roku 1937 byla zbavena německého občanství. Nadále se politicky angažovala; stala se členkou Světové sionistické organizace a pomáhala při transportu dětí z Německa do Palestiny. V Paříži navázala přátelství s Walterem Benjaminem, německým židovským literárním kritikem, filosofem a překladatelem, bratrancem jejího prvního muže, dále s Raymondem Aronem, francouzským filosofem, sociologem a politologem, a roku 1936 potkala svého budoucího druhého muže Heinricha Blüchera. Vzali se v lednu roku 1940.Pouhých šest měsíců po sňatku byli následkem německé okupace odděleně internováni v táborech v jižní Francii. Arendtové se podařilo po pár týdnech z tábora Camp Gurs uprchnout a po opětovném setkání s manželem emigrovali, ještě spolu s její matkou, přes Lisabon do USA.V New Yorku se Arendtová aktivně účastnila života ve zdejší německo-židovské komunitě. 1941–1945 píše sloupky do časopisu Aufbau, mezi lety 1944 a 1946 vede výzkum pro Commission of European Jewish Cultural Reconstruction a často cestuje do Německa.časopis Partisan ReviewPo skončení druhé světové války pracuje v letech 1946–1949 jako vedoucí redaktorka v německo-židovském nakladatelství Schocken. Mezi lety 1949 a 1952 pracuje jako vedoucí Společnosti pro obnovu židovské kultury (Jewish Cultural Reconstruction) v New Yorku. Roku 1951 získává americké občanství a vychází její zásadní dílo Původ totalitarismu. Kniha vzbudila velkou senzaci a z Arendtová se stala intelektuální celebrita.V roce 1952 obdržela Arendtová od Guggenheimovy nadace grant pro studium marxismu a totalitarismu.V roce 1963 publikovala své nejkontroverznější dílo Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Kniha je souborem revidovaných reportáží, které Arendtová psala pro časopis The New Yorker v roce 1960 v Izraeli, kde působila v době Eichmannova procesu jako pozorovatelka. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let psala články pro New York Review of Books, kde kritizovala zneužívání výkonné moci a to, co nazývala „imperiální prezidentství“ ve spojitosti s vojenskou intervenci ve Vietnamu.Hannah Arendtová se stala první ženou, která získala plnou profesuru na Princetonské univerzitě. Jako hostující profesor dále vyučovala na University of California, Berkeley a Northwestern University. Vyučovala také na Univerzitě v Chicagu, The New School in Manhattan; Yale University, a na Wesleyan University. Na její počest nese její jméno Institut für Totalitarismusforschung e.V. na Technické univerzitě v Drážďanech.zemřela 4. prosince 1975 New York Myšlenky nevytvořila systematickou politickou filosofiiJejí díla pojednávají o natolik rozdílných tématech – od totalitarismu, významu jednání v lidském životě, soudním procesu s Adolfem Eichmannem, významu revoluce v politickém životě, lidské podmíněnosti, podstatě politické svobody a autority, až k možnostem „životaducha“. Arendtová s různými tématy pracuje souběžně, detailně je rozvádí a znovu staví do tematických celků.Díla Hannah Arendtové se nezakládají na jedné bohatě rozvinuté myšlence či teorii. Spíše je lze definovat jako hojný proud myšlenek prezentující často i sérii protikladných konceptů jako jsou tyranie, totalitarismus a svoboda; jednání, práce a zhotovování; myšlení, chtění a souzeníjejí myšlenky byly podmíněny jejím vzděláním, obdivovala např. Kanta, Hegela, Nietzschehofenologická metodažidovská identita – životopis Rahel Varnhangenové; zájem o židovské dějiny, problém antisemitismupozději se distancovala od filozofie a ke zlepšení znepokojivých stavů ve společnosti může podle ní pomoci politika, nikoliv filozofie, akademickou filozofii kritizovala za svou nečinnostArendtová byla pevně přesvědčena, že nacistická vláda v Německu a vláda stalinského režimu v Rusku představovaly naprosto novou formu vlády, kterou nelze zaměnit za žádné jiné,doposud studované, formy vlády. Podle Arendtové se jednalo o jevy naprosto se vymykající všem dosavadním politickým teoriím, tedy všemu, co bylo již dříve popsáno v dílech klasiků. Arendtová se postavilaproti názorům, že totalitarismy jsou pouze inovovanou verzí antických tyranií, které používaly násilí spíše náhodně pro získání a udržení moci. Násilí a teror v totalitních režimech nebyly pouze jeho nástrojem, nýbrž celou jeho podstatou, jež se cíleně a systematicky postavila nikoli proti svým úhlavním nepřátelům, nýbrž rovnou proti celým skupinám obyvatelstva. Vyhlazování celých skupin nevinných lidí bylo promyšlené a rozhodně ne náhodné.lidské dějiny se podleArendtové vyvíjely jako jakási série patologií ústící v totalitarismus jako vrcholnou patologii. Na vině bylo podle Arendtové především přerušení tradice politického myšlení, ztráta autority a změny ve společnost

Témata, do kterých materiál patří