Platón a Aristoteles
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- látka a forma na sebe působí od počátku, na počátku bylo něco, co vše rozproudilo = čirá forma
- forma bez látky → NÚS = idealistický princip
jako je forma účelem látky, tak je i duše účelem těla (tělo je nástrojem = orgánem duše) → hlavní na člověku je duše
Aristotelés jako zakladatel zoologie
„Nejnižším stupněm organična jsou rostliny. Jejich životní funkce je výživa a rozmnožování. U živočichů přistupuje schopnost smyslového vnímání a změna místa, u člověka navíc ještě schopnost myslet. Jsou tedy tři druhy duše, vyživující neboli rostlinná, smyslově vnímající neboli živočišná a myslící neboli lidská. Vyšší duše nemůže být bez nižší."
květina – rozmnožování, růst, výživa
zvíře + smysly, vnímání, pohyb
člověk + rozum
e) Aristotelova etika
dokonalost každého živočicha spočívá v dokonalém rozvinutí činnosti, která je mu vlastní
člověk je bytost rozumová ⇒ dokonalostí je nejvyšší rozvinutí této vlastnosti.
f) Aristotelova teorie státu
-
člověk je zoon politikon = živá bytost společenská (politická), potřebuje společenství s jinými bytostmi
g) Hodnocení Aristotela
-
chybí mu výmluvnost a myšlenkový vzlet Platónův
-
protiváha k Platónovi
-
hodnotu logiky patrně přecenil
-
poprvé shromáždil nepřeberné množství faktů a uspořádal je
III. HELÉNISMUS (období od Aristotelovy smrti až do rozkladu v 1. století našeho věku)
-
šíření řecké kultury v zemích Předního východu (řečtina je řečí dvora a duchovní elity) → kosmopolitní kultura
-
Athény centrem filozofie
-
Alexandrie centrum vzdělanosti
-
vzrůstá moc Říma (Řecko opět pod cizí nadvládou)
-
kulturně ale ovládá Řecko Řím
-
základní zaměření římské filozofie: přechod od spekulace o přírodě k etice (římské právo – vzor správy státu)
-
římská věda navazuje na Aristotela, ale vlastní filozofie hlavně na Sókrata a Platóna
-
filozofie ztrácí na originalitě, ale stává se vládnoucí duchovní mocností tohoto věku
-
Kynická škola – „apatie“ (lhostejnost, netečnost), nevykonávají povolání, lhostejní ke všem hodnotám – Diogenés ze Sinópy – důležité je to, co je uvnitř, člověk k tomu, aby byl šťastný, nepotřebuje materiální statky → lidé se zbavili materiálních statků