Politický systém Kuby
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Po dobytí Angličanů v roce 1843 se rozpoutala na Kubě mezi černošskou populací vláda teroru. Španělské úřady byly nuceny uskutečnit nutné kroky, aby se situace na Kubě zlepšila. Období teroru skončilo v roce 1844, ale černoši toužili po nezávislosti a za vzor používali Velkou Británii, která roku 1883 osvobodila otroky na Jamajce. 9
Pod vedením generála Narcisa Lopéze byly v roce 1848 provedeny ozbrojené pokusy se snahou o připojení USA. Také v roce 1869 začala válka o svobodu vlasti, která trvala až do roku 1878 a nakonec byly splněny podmínky Španělska. Těchto bojů se zúčastnil i José Martín, jeden z největších hrdinů Kuby a bojovník za nezávislost, už ve svých 15 letech. Pod jeho vedením se později podařilo dosáhnout zrušení otroctví. 10
Další válka za nezávislost začala v roce 1895, ve které byl José Martín zabit. V únoru 1897 došlo k vypovězení války mezi USA a Španělskem a v prosinci 1898 byla Španělům vnucena tzv. Pařížská smlouva. 11
3.3. Nezávislost Kuby
Kubánská republika byla formálně vyhlášena 20. května 1902. Americký vojenský generál Leopold Wood oficiálně předal zemi prezidentu Estradovi. Charakteristika nové země byla pevná nekonečného násilí, dramatické korupce, vojenské rekruty, gangsterství a občanské vojenské intervence USA. Během těchto let zažila úžasný ekonomický růst, ale pouze v úzké části společnosti. Toto období plné změn je datováno až do roku 1959, kdy se moci na ostrově ujal Fidel Castro. V širokém rozsahu Kubánské společnosti probíhala rozsáhlá migrace. V roce 1905 získalo právo na vlastnictví pozemků na Kubě více než 13 000 Severoameričanů. Proti této situaci se začali stavět Kubánci, kteří bojovali za nezávislost. 12
3.4. Korupce a volby
Fungování Kuby se neobešlo bez korupce, podvody u voleb se objevily již v samém počátku republiky. V momentě, kdy by nastaly vážné spory, jak se ostatně dělo při každých volbách, mohlo být přivoláno USA na výpomoc – jak to nařídil Plattův dodatek. Pro USA se tento dodatek stal „noční můrou“, protože Kuba vyžadovala výpomoc vždy, když byl na ostrově problém. Našli se na ostrově dva nejvýznamnější vůdci nové doby: Gualberto Goméz a Martín Morúa Delgado. Zatímco Goméz působil v novinách a Morúa se prosazoval v senátu. Oba zamířili své snahy na podporu černých, jejich vzdělání a inteligenci. V roce 1907 byla založena černošská strana nazvaná Nezávislá strana barevných. Na ostrově však vládl příliš silný strach z černochů, kteří by mohli následovat povstání na Haiti. V roce 1910 byl Evaristo Estenos, klíčová osobnost strany, uvězněn za propagaci černého rasismu. USA pomohla na Kubě roku 1912, jejich hlavním zájmem se však nestala černošská otázka, ale hájení Američanů vlastnících pole s cukrovou třtinou. Volby v roce 1924 se konaly v tradičním ovzduší násilí a podvodů, které přinesly vítězství Liberální straně. Jejím kandidátem Gerardo Machadoy Morales a jeho přezdívka byla „tropický Mussolini“ 13