Právo NSZ

  Státní zastupitelství – podává jménem státu obžalobu 
  Vyšetřovatelé – policie 

 
Dalšími účastníky trestního řízení jsou: osoba, proti níž se trestní řízení vede (obviněný, později obžalovaný, po 
odsuzujícím rozsudku odsouzený), dále poškozený, případně další zúčastněná osoba. 
 
Trestní řízení probíhá v několika stadiích: 
 

  Přípravné řízení – státní zástupce nebo policie provádí potřebná šetření k odhalení trestného činu a jeho 

pachatele a zajišťují důkazy, končí podáním obžaloby nebo zastavením trestního řízení. 

  Předběžné projednání obžaloby – výsledkem je nařízení hlavního líčení nebo vrácení státnímu zástupci 

k došetření 

  Hlavní líčení – soud přezkoumává obvinění, státní zástupce dokazuje vinu (obžalobu), obhájce 

dokazuje obhajobu, končí rozsudkem o vině či zproštění viny 

  Odvolací řízení – proti rozsudku se může obžalovaný i státní zástupce odvolat, o odvolání rozhoduje 

nadřízený soud (krajský, vrchní) 

  Výkon rozhodnutí – nucené splnění povinnosti dané soudním rozhodnutím 

 
Prezident republiky má právo udělit v jakékoli fázi trestního řízení pachateli milost. V případě vyhlášené 
amnestie (hromadné prominutí trestu), rozhoduje o jednotlivých odsouzených soud. 
 
Trestné činy 
 
Trestný čin je čin nebezpečný pro společnost, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. 
 
Stát jako organizace veřejné moci se snaží zabránit společensky nežádoucímu jednání tím, že jej stíhá. 
Postihnout je lze vždy pouze takové jednání, které je:  
 

  Je zákonem jako společensky nežádoucí označeno. 
  Vykazuje určitou míru společenské nebezpečnosti. 
  Je jednáním zaviněným. 

Dělení trestných činů 
 
Trestní zákon rozděluje trestné činy do 11 okruhů, které obsahují téměř 200 skutkových podstat trestných činů: