Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Sören Kierkegaard a jeho filozofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (28,01 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Sören Kierkegaard SÖREN KIERKEGAARD (1813 - 1855) 1.Život narodil se jako 7. dítě bohatého obchodníka v Kodani– otec ho velmi ovlivnil a poznamenal jeho výchovu → odmala se choval jako dospělýv 17 letech se zapsal na univerzitu, po 10 letech složil teologické zkouškypromován magistrem byl na základě práceO pojmu ironie se stálým zřetelem k Sókratovi (dvě tendence jeho myšlení – sókratičnost a ironie)– nutí nás (jako Sokrates), abychom se zamysleliběhem několika let mu zemřela matka a pět sourozenců(otec si jejich smrt dává za vinu, viní se, že nebyl dostatečně věřící a Bůh mu je proto vzal), 1838 umírá jeho otecKierkegaard se nesnaží rozmnožit a udržet jeho majetek(působí jako floutek, nikdy nepracoval), použije ho, aby dal tisknout svoje spisy(své knihy si tisknul sám)když se ve 42 letech zhroutí na ulici, je jeho jmění právě u konce, umírá bez zjevných příznaků nemoci, zřejmě psychickým vyčerpáním(i když byl na pokraji svých sil, nic neudělal) na jeho život a myšlenky měli základní vliv dva lidé:otec (vztah obdivu, lásky, ale i nenávisti, odporu a výčitek)snoubenkaRegina Olsenová– o 10 let mladší, po roce bezdůvodně zasnoubení ruší (vztah štěstí, zbožňování, ale také nejistoty, neschopnosti,…) - rok po zasnoubení ho sám ruší (manželka a rodina by ho odváděly od jeho poslání – filozofie) x navždy ji miloval, neměl už nikoho jiného (x chtěl působit jako proutník, aby si Regina uvědomila, že je dobře, že se rozešli x měl v sobě velmi křesťanskou morálku); na ní neshledával nic špatného, rozešel se s ní kvůli sobě 2. Dílo publikoval kolem desítky děl, všechna pod pseudonymyBuď - anebo (1843) – pseudonym Viktor Eremita– rozhovor dvou fiktivních autorůPojem úzkosti (1844),Filozofické drobty (1844) – Johannes Climacus jeho filozofování podobně jako filozofování Sókratovo je rozvíjeno neustále v dialogu, nechce jednotlivci sdělovat naučitelné a fixovatelné vědění, nýbrž v něm samotném vyvolat tázání a myšlení, umožnit mu nalézt vlastní pravdu a nakonec ho přivést k vědění o vlastním nevědění - inspiroval se Sokratem – učení babické, cílem bylo uvědomění si „vím, že nic nevím“ 3. Základní pojmy a myšlenky jeho díla Kierkegaard odhaluje, že skutečné životní problémy mají vždy povahu tzv. „praktických konkrétních otázek“(neřeším pralátky, ale řeším to, co je dnes, zítra,… všechny problémy jsou praktické otázky →filozofie života) –otázka nezní, zda máme,obecně vzato, konat to či ono, nýbrž zda já, tento konkrétní člověk v této okamžité a určité situaci, mám konat to či ono(když řešíme svůj život, tak řešíme to, co máme dělat my, ne lidstvo – osobní věc → záleží na každém z nás, jak budeme k filozofii přistupovat) → takové problémy nazývá „existenciálními“(praktické problémy, subjektivní pohled), na ně se musí filozofie zaměřit, má-li mít smysl(filozofie má řešit existenciální problémy, ne metafyziku, atd.) - existence – první, kdo přišel s tímto pojmem, první ho používá + metodicky dal základ existenciální filozofii „Zatímco objektivní myšlení je lhostejné k subjektu a jeho existenci, subjektivní myslitel jakožto existující je svým myšlením zaujat, neboť existuje právě v něm.“ - existuje objektivní zákonitost, která si nevšímá každého z nás, ale každý z nás se zabývá myšlením sama sebe „Bytostné poznání je právě to, které se bytostně vztahuje k existenci.“ - bytostné poznání se zabývá každým jedincem existencezákladem Kierkegaardova myšlení je křesťansky pojatáexistence člověkajen člověk je existující, k určení existence patří, že ječasová amyslící – Bůh nemyslí, tvoří - člověk si uvědomuje svou existenci a časovost → mrzí ho, že není věčný jako Bůh - existence člověka je tragická, jelikož si člověk uvědomuje svou smrtelnost, chce se vyrovnat Bohu v nesmrtelnosti x člověk má žít tak, aby se mu alespoň kousku nesmrtelnosti podařilo dosáhnout (kniha, vynález,…) „Bůh neexistuje, je věčný. Člověk myslí a existuje. „Bůh je věčnost, existence je časová.“ Čas života člověka je naplněn významem, očekáváním, je časem lidského života, je to žitý čas. Čas je tedy časem setí, zrání, časem sklízení plodů, časem lítosti, výčitek i vykoupení.“ - Bůh neexistuje – ne v pochybovačském významu, ale proto, že je věčný x slovo existence platí jen na časové bytosti skutečnost člověka existence je saháním toho konečného po nekonečném, je přesahováním, dokonce vášní po nekonečnémk lidské existenci patří, že jde o ni samuexistence jesubjektivita aniternostvolba existence znamená to konkrétnívolící azvolené existence je výrazem svrchovaně odvážného lidského činu existence jevíra - rozhodnu se existovat = přijímám možnost žít i s vidinou, že jednou zemřu - zvolím subjektivitu a niternost, budu se o něco pokoušet, i když se mi to nemusí podařit, nakonec totiž umřu víraje to riziko, je to sebepřesahování, směřování konečného (člověka) k nekonečnému (Bohu), vrchol pohybu existencevíra(to, že se rozhodnu věřit)je skokem do absurdity Kierkegaardův Bůh je Bůh mlčící(nechá nás zvolit podle sebe, neradí nám)– je toneznámé nekonečno každé konečno (člověk), jenž sahá po nekonečnu, se dotkne opět jen konečného lidská existence je spjata s úzkostí→ každý člověk, který se pustí doabsurdity, stejně nakonec zemře a nepovede se mu to xpotřebuje víru, aby se o to pokoušel - k tomu, aby člověk existoval, potřebuje víru = člověk jde do toho a věří, že může dosáhnout nesmrtelnosti a věčnosti, i když ví, že nemusí - konečný člověk se snaží přesáhnout Boha a jde do toho, i když se mu to s největší pravděpodobností nepovede úzkostúzkost je úzkostí ze svobody, není to totéž co strach (pocit vyvolaný obavou z něčeho, co znám), úzkost je úzkostí svobody před skokem do svobodyvzniká tehdy, kdyžčlověk projektuje vlastní skutečnost (starozákonní motiv požadavku Boha, aby Abraham obětoval svého syna Izáka „Abrahamova úzkost“) - odlišuje mezi úzkostí a strachem – úzkost je z něčeho, co neznám a strach je z něčeho, co znám - úzkost vychází z toho, že člověk se obává toho, jak jde do absurdity - úzkost je součástí naší existence „Chvála Abrahama ... Neboť

Témata, do kterých materiál patří