Středověká filozofie

• Christologický spor Aria a Athanasia – otázky podstaty bytosti Krista
  - nicejský (nikajský) koncil v r. 325 – vítězství Athanasia (jednota bytnosti Otce, Syna a Ducha )
  - v r. 381 potvrzeno synodou v Cařihradě jako dogma o trojjedinosti
  
  další dogmata např.: jednota boha stvořitele i vykupitele, nauka o dědičném hříchu, propast mezi stvořitelem a stvořeným, církev jako jediná strážkyně božské pravdy na zemi (upevněna postupně v průběhu období patristiky)

Augustin Aurelius

• Narozen v Thagastě (severní Afrika)

• Syn pohanského otce a křesťanské matky

• Rozmařilé, výstřední mládí v Kartágu

• Ciceronovým spisem přiveden k filozofii a rétorice – učitel rétoriky v Římě a Miláně

• Prošel manicheismem, skepticismem a novoplatonismem

• Pod vlivem biskupa Ambrože r. 387 přestoupil na křesťanství, stal se knězem, později biskupem

• Zemřel při obléhání města Hippo Regius kmenem Vandalů

• Vyznání - duchovní autobiografie, velmi kritický ke způsobu života v mládí, odsouzení “bludných” učení

• O svobodě vůle – nauka o predestinaci, lidstvo zatíženo dědičným hříchem, člověk nemá svobodnou vůli, pouze Bůh podle své vůle vykupuje svou milostí (x britský mnich Pelagius – člověk se rodí svobodný, bez hříchu)

• Pozn. Církev mírní Augustinovu nauku – Bůh nezavrhl ani navyvolil lidi předem, zná však předem jejich rozhodnutí

• O Trojici - “božská substance” existuje ve třech osobách (Otec, Syn, Duch svatý) a v každé je celá = Bůh je jednotou trojího jako je člověk jednotou bytí, vědění a života

• Člověk jako symbol tajemné božské Trojice

• O obci Boží
  - stěžejní dílo
  - Bůh stvořil svět z ničeho na základě idejí uložených ve své mysli, současně se světem vzniká čas (Bůh stojí mimo čas, je věčný)
  - dějiny lidstva jsou procesem, ve kterém se oddělují vyvolení (následují Krista) od zatracených = proces bude ukončen Posledním soudem
  - obec Boží x obec pozemská (světská)
  - církev obrazem obce Boží, připravuje ji, mimo ni není spasení

• První velký filozofický talent od klasického období antické filozofie

• Myšlenkový vliv v celé křesťanské Evropě = raný středověk se soustřeďuje na náboženskou problematiku (dle Augustina je poznání Boha a láska k němu jediným cílem, který je hoden duševního úsilí)
  
  Scholastika

• Druhé období vývoje křesťanského myšlení i systém nauk a vyučování na středověkých školách

• Typická je snaha o systematizaci všeho vědění, snaha najít rovnováhu mezi teologií a filozofií (pravdou víry a pravdou rozumu)

• Vznik katedrálních a církevních škol,
  od 12. století univerzit

• Jednotný jazyk – latina

• Duchovní dominance teologie

Scholastická metoda

• Nejde o hledání pravdy, ale o dokazování zjevené pravdy (předmět víry) a její přiblížení lidskému rozumu, případně o vyvrácení racionálních argumentů filozofickými