Středověká filozofie

Pro et contra – (pro a proti) dialektický střet všech argumentů, ale pocházejících jen od církevních autorit

Raná scholastika

9. – 11. století

Dominantním problémem spor o univerzálie (obecné pojmy)
realismus – obecné pojmy existují reálně, jsou na věcech nezávislé, jsou uloženy v Boží mysli jako vzory a podle nich se tvoří jednotlivé věci (universalia ante res)
- filozofický základ katolické teologie
představitelé: Jan Scotus Eriugena, Anselm
z Cantenbury, Vilém ze Champaux, Abelard (univerzalia in rebus – ve věcech, kompromisní názor)

Nominalismus- univerzálie existují v lidském rozumu jako abstrakce, jako jména (nomina) reálně existujících jednotlivých předmětů a jevů (univerzalia post res – po věcech)

představitelé: Roscellinus, William Occam

Vrcholná scholastika

Asi do 1300

Vznik a rozvoj mnišských řádů, nejznámější františkáni a dominikáni

Snaha o začlenění Aristotelovy filozofie do křesťanského myšlení

Nejvýznamnějším představitelem Tomáš Akvinský

Italský teolog a filozof, známý jako vynikající učitel, houževnatý, cudný a pracovitý člověk, příslušník dominikánského řádu

Zbavil Aristotelovu filozofii arabských vlivů, doplnil aristotelskou metafyziku do podoby křesťanské ontologie = vytvořil moderní filozofickou obhajobu křesťanské filozofie

Hlavní díla: Suma teologická, Suma proti pohanům

1322 prohlášen za svatého, 1879 tomismus oficiální filozofií katolické církve (dnes novotomismus)

Proti teorii dvojí pravdy (pravda rozumu je v rozporu s náboženskou pravdou) vytvořil koncepci souladu pravdy zjevené (víry) a pravdy lidského rozumu
= obě pocházejí od boha , nemohou být proto v rozporu, vzájemně se doplňují
= zjevené pravdy jsou rozumem nedokazatelné, ale např. boží existenci lze rozumem dokázat (tzv. 5 důkazů boží existence – např. první hybatel, první příčina, nejvyšší stupeň)

Etika:
- přebírá 4 antické ctnosti (moudrost, statečnost, uměřenost a spravedlnost) a přidává 3 křesťanské (láska, víra , naděje)

“ Trojího je třeba člověku ke spáse – vědět, v co má věřit, vědět, co má žádat, a vědět, co má činit.”

Staví boha nad svět, dokazuje nesmrtelnost lidské duše, nově pojímá svobodu člověka

Ve sporu o univerzálie umírněný realista (univerzálie před věcmi- u boha, ve věcech – forma, po věcech - pojmy)

Pozdní scholastika

14. – 15. století

Kritika scholastiky (neznalost řečtiny a arabštiny, matematiky, nevědecké metody)

Důraz na přírodní filozofii, nominalismus a mystiku

Představitelé: Roger Bacon, Jan Duns Scotus, William Occam (Occamova břitva – princip logické úspornosti: “Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.”)