Vývoj českého filozofického myšlení

Na rozdíl od svých předchůdců a současníků promýšlel projekt proměny člověka v aktivního společenského činitele, v tvořivou sociální bytost. Jeho převratná koncepce výchovy se vyznačovala dvěma spolupůsobícími faktory:

1) působení člověka na společnost,

2) zpětný dopad společnosti na člověka (počínaje rodinou).

Do plánu přetvoření lidstva zahrnul všechny lidi, tedy i ty, kteří stáli na stupínku ve společenské hierarchii nejníže. Lidovost, vžitý demokratismus české reformace (viz Milíč, Matěj z Janova, Štítný, Hus, Chelčický) dokázal Jan Amos Komenský spojit s vyspělou humanistickou kulturou, s vysokou kultivovaností obsahu i formy myšlení tak, aby vznikla neopakovatelná vyšší kvalita.

VI. Duchovní proměny v období doznívání baroka a nástupu osvicenství

• Merkantilismus – ekonomická teorie, která se stavěla proti iracionalitě baroka, byl to teoretický výraz nutnosti hledat východisko k dalšímu rozkvětu společnosti.

• Merkantilisté navrhovali reformy, k zásadám patřilo využití domácích, přírodních a ekonomických zdrojů, rozvoj řemeslné a manufakturní výroby, obchodu, dále součinnost vědy a osvěty (důraz na přípravu kvalifikované pracovní síly).

• V českých zemích se stal typem vzdělance barokní doby kněz.

• Na počátku 18. století měly výsadní postavení teologické a filozofické fakulty. Krize univerzitního vzdělání se projevovala tam, kde praxe volala po specializované přípravě.

• Proces emancipace filozofie od teologie, který se u nás ve srovnání se západní Evropou opožďoval, se v následujícím období postupně dovršil.

• Inteligence měšťanského původu se začne uplatňovat až po zrušení nevolnictví.

• Osvícenství vyvrcholilo a současně se završilo v díle myslitele německo-italského původu Bernarda Bolzana (1781 – 1848).

• Byl to vynikající myslitel, filozof, logik a matematik, kterého dnes uznává nejen Evropa, ale i Amerika.

• Vystupoval na filozofické fakultě jako neohrožený představitel reformního proudu uvnitř katolicismu, nelítostný kritik stávajících poměrů, všech projevů despotismu a tmářství.

• Roku 1819 byl zbaven profesury a pouze díky Josefu Dobrovskému nestrávil zbytek života v klášterní izolaci.

• V matematice usiloval o upřesnění základů matematické analýzy.

• V utopii O Nejlepším státě se zabýval představami o budoucím ideálním státě.

• Ve Vědosloví (1837) se zabývá logikou, ale nezaměřuje se na studium tří hlavních logických forem (pojmy, soudy, úsudky), ale na tzv. pojmy „o sobě“ (představy o sobě, pravdy o sobě a vědy o sobě).

VII. Hegelianismus český

• Jeden z proudů filozofického myšlení, který se na domácí půdě rozvíjel ve 30. a zejména 40. letech 19. století.

• Po Hegelově smrti ovlivňovaly jeho myšlenky i antifeudální inteligenci ve střední a jihovýchodní Evropě. Prvními představiteli v Čechách v předbřeznové době se stali František Tomáš Bratránek, Ignác Jan Hanuš a Augustin Smetana. Mezi českými hegeliány byla řada přátel Boženy Němcové.