Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vývoj českého filozofického myšlení

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (26,1 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

České filozofické myšlení I. Počátky českého filozofického myšlení - v Praze se rozvíjela středověká vzdělanost na půdě katedrální školy - již v 70. letech 13. století se zde komentoval Aristoteles - rozhodujícím mezníkem se stalo založení Karlovy univerzity 1348 -> Praha vyhledávaná - 1375 soubor univerzitních textů, autorem je rektor Karlovy univerzity – Mistr Jenek Václavův - zvolil si pro své komentáře Aristotelovy spisy o přírodě, ale i jeho Politiku (konflikt mezi světskou a církevní mocí, císařem a papežem). - zdůrazňovala se úloha lidu, lid vkládá do rukou vladaře zákonodárnou moc - králem se může nazývat pouze ten vládce, který žije v souladu s rozumem, kdo slovy a činy naplňuje ty nejsprávnější zákony a nepodléhá vlastní žádostivosti, lid je oprávněn sesadit tyrana - zesvětšstění - teoretickým základem byl krajní filozifický realismus od Johna Wyclifa - projekt reformy církve korespondoval s úvahami čechů – myšlenky z obou zdrojů – ojedinělé a jedinečné II. Reformátoři - celospolečenská krize - radikální odmítnutí středověkého názoru na svět a postavení člověka v něm, včetně zastaralých představ o roli církve ve společnosti a svrchované moci papežství. Konrád Waldhauser – upozornil na poměry ve společnosti, vystupoval proti přepychu, rozmařilosti, nadutosti, náprava - důsledné následování Kristova příkladucírkev se vzdaluje duchovnímu poslání, touha po majetku a politické moci. PokračovatelJana Milíče z Kroměříže – nastoupil dráhu nezávislého kazatele-kritika zlořádů, dodržoval ideál křesťanské chudoby a čistoty, střídání asketismu a aktivního sociálního jednánínejznámějším text: List papeži Urbanu V. - Milíč důrazně žádí papeže, aby svolal obecný koncil1973 sociální ústav „Jeruzalém“, kající se padlé dívky, Milíčovi žáci, po smrti zrušen Tomáš Štítný ze Štítného– Milíčovi myšlenky, filozofie prostředkem výchovy, kultivace nejširších vrstev ve městě i na venkově, šlo mu o to, aby se lidé naučili samostatně používat vlastního rozumuje považován za otce české filozofické terminologie, nezpochybňoval význam křesťanské víryŘeči besední - součást Budyšínského rukopisu, ucelený, systematický výklad filozofie, jakási populární encyklopedie, církev je povinna poskytovat obecná pravidala víry Matěj z Janova – vynikající analytik společnosti, teoretik nadcházející reformace - kult bible (zásadní dílo: Pravidla Starého a Nového zákona), obžalobou církve, jež se ustavičně prohřešovala vůči zásadám obsaženým v Písmu svatém, vinu hledal ve společnosti, tak dovršil dílo započaté Waldhauserem. III. Boží zákon Jana Husa (asi 1370 – 1415) Na počátku 15. století do Prahy dostávají církví odsuzované traktáty „kacíře“ Wyclifa.Toto dílo záhy vyvolalo ideový střet mezi německými a českými mistry na Karlově univerzitě.Celý spor měl i politické pozadí. Němečtí mistři propagovali po sesazení Václava IV. z trůnu římských králů (stalo se tak 1403 papežem Bonifácem IX.) protikrále Němců Ruprechta, čeští mistři stáli na straně Václavově. K nejradikálnějším viklefistům na univerzitě patřili původně Husovi učitelé a přátelé.V roce 1409 vyvrcholily spory mezi mistry německého původu, odpůrci Wyclifa, a mistry českého původu, stoupenci reformního proudu vydáním Dekretu kutnohorského a volbou Husa ze rektora univerzity. V srpnu 1412 Hus se svými přáteli hájil v Karolinu Wyclifovy teze. Kněží hřeší, honí se za majetkem, a proto nemyslí na chudé, zanedbávají své poslání. Král má právo potrestat je a odejmout jim to, co je důvodem úpadku církve.Celým Husovým dílem prostupuje myšlenka, že každý člověk je křesťanem potud, pokud svým myšlením a jednáním, celým životem, naplňuje nejvyšší normu – Boží zákon. Pokud je přestoupí, upadá do hříchů a stává se údem Antikristovým – tj. služebníkem sil zla.Krátce před smrtí zostřil svoje formulace, dospěl k názoru, že nikdo není vázán respektovat příkazy vrchnosti, pokud by se rozcházely s Boží pravdou – tj. obecným lidským zájmem. Jan Hus není z hlediska filozofického ani teologického příliš originální, ale přesto je to jedna z největších postav českých dějin, kterou končí středověk a začíná jiná doba. Do té míry je ještě středověkým člověkem, že si rozdělení církve nedovede představit, chce ji změnit, zbavit zlořádů, kořistných lidí a pevně opřít o autoritu Božího slova. Jeho praktický a životní postoj však už svědčí o tom, že pravdivost bude nadále víc než autorita. Husův hlas je hlasem člověka, který se chce řídit svým vlastním svědomím a přesvědčením. Dílo:De ecclesia, Výklad viery, desatera božieho přikázanie a páteře,Postilla aneb vyloženie svatých čtení nedělních, Dcerka aneb o poznání cesty pravé ke spasení,Listy z Kostnice. IV. Svět nenásilí Petra Chelčického (asi 1390 – 1460) Byl to živý příklad aktivity příslušníků nízké šlechty, kterým se v souvislosti s husitstvím dostávalo nebývalého prostoru k všestrannému uplatnění. Nebyl knězem a jeho ústředním tématem bylo věrohodné pochopení křesťanství a jeho smysl pro konečný cíl člověka a celé lidské společnosti. Podstatou Chelčického přesvědčení jsou předevšímpokoj, vzájemná láska (i k nepřátelům),bezvýhradná úcta k lidskému životu jako k Božímu stvoření, neodpírání zlu násilím.Z absolutního morálního hlediska považoval jakýkoliv ozbrojený boj nejen za neúčinný, ale i za těžký hřích vedoucí člověka k věčnému zatracení. Ve spiseO boji duchovním připomíná, že základní povinností křesťana není boj proti jiným lidem, ale boj proti hříchu a Ďáblu, tedy boj proti tomu, aby člověk odpadl od Boha. Proti válce se staví na základě biblickém: ve Starém zákoně bylo přece dáno přikázání „Nezabiješ“ a v Novém zákoně Kristus přikazuje bezvýhradnou lásku k bližnímu. SpisO církvi svaté kritizuje rozdělení společnosti rovněž z biblických základů. Rozdělení křesťanů na stavy vniklo do církve z pohanství, neboť před bohem jsou si všichni rovni. Odmítá oficiálně vyhlašovaná názor, podle něhož tvoří základ křesťanské obce prostá příslušnost k jednomu ze tří stavů (duchovní a světští pánové, dělný lid). O tom, kdo do církve opravdu náleží, ro

Témata, do kterých materiál patří