Vývoj českého filozofického myšlení
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Dílo: De ecclesia, Výklad viery, desatera božieho přikázanie a páteře, Postilla aneb vyloženie svatých čtení nedělních, Dcerka aneb o poznání cesty pravé ke spasení, Listy z Kostnice.
IV. Svět nenásilí Petra Chelčického (asi 1390 – 1460)
Byl to živý příklad aktivity příslušníků nízké šlechty, kterým se v souvislosti s husitstvím dostávalo nebývalého prostoru k všestrannému uplatnění. Nebyl knězem a jeho ústředním tématem bylo věrohodné pochopení křesťanství a jeho smysl pro konečný cíl člověka a celé lidské společnosti.
Podstatou Chelčického přesvědčení jsou především pokoj, vzájemná láska (i k nepřátelům), bezvýhradná úcta k lidskému životu jako k Božímu stvoření, neodpírání zlu násilím.
Z absolutního morálního hlediska považoval jakýkoliv ozbrojený boj nejen za neúčinný, ale i za těžký hřích vedoucí člověka k věčnému zatracení.
Ve spise O boji duchovním připomíná, že základní povinností křesťana není boj proti jiným lidem, ale boj proti hříchu a Ďáblu, tedy boj proti tomu, aby člověk odpadl od Boha. Proti válce se staví na základě biblickém: ve Starém zákoně bylo přece dáno přikázání „Nezabiješ“ a v Novém zákoně Kristus přikazuje bezvýhradnou lásku k bližnímu.
Spis O církvi svaté kritizuje rozdělení společnosti rovněž z biblických základů. Rozdělení křesťanů na stavy vniklo do církve z pohanství, neboť před bohem jsou si všichni rovni. Odmítá oficiálně vyhlašovaná názor, podle něhož tvoří základ křesťanské obce prostá příslušnost k jednomu ze tří stavů (duchovní a světští pánové, dělný lid). O tom, kdo do církve opravdu náleží, rozhodují morální kvality – skutky věřícího. Kněží a světští páni nemají právo nutit poddané, aby pro ně pracovali. Všichni věřící křesťané jsou povinni opatřovat si prostředky k životu vlastní prací.
Ve vrcholných pasážích traktátu O trojím lidu rozvíjel hlavní linii kritiky středověkého křesťanského učení o rozdělení společnosti.
Ve spise Síť víry pravé se zabývá ideálním křesťanstvím. Staví se proti sepětí církve se státem. Funkci státu vidí v tom, že má stíhat zlo. Podstata křesťanství je naopak odplácení zla dobrem.
V. Věčný poutník – Jan Amos Komenský (1592 – 1670)
Komenský byl znám jako významný učitel, ale jeho filozofické názory byly pokládány za překonané.
Teprve po roce 1935, kdy byl nalezen rukopis filozofického díla Všeobecná porada o nápravě věcí lidských, se ukázalo, že jeho pedagogika je možná pouze pod vlivem jeho pansofické filozofie. Je inspirována novoplatónisty.
Komenský rozdělil veškeré jsoucno ne sedm stupňů neboli světů. První čtyři jsou sestupné od světa možného až po svět hmotný. Člověk, bytost konečná, se postupně přibližuje k nekonečnému řádu bytí – k Bohu. Člověk má překonat zvěcnělost, omezenost, má se stát bytostí univerzální – otevřenou. Objevuje svět a v tom se tají předzvěst - globální reformy světa – nápravy všech věcí lidských.