ZSV - filosofie

→ základem = 64hexagramů (6 čar) – plná čára Jang

– přerušovaná čára Jin

→ tvoří podstatu světa, obsaženy všude a ve všem

→ protikladné, neoddělitelné principy

→ symbolizují určité vlastnosti

→ pokud jsou principy v rovnováze, svět funguje, jak má

• Jang = mužský princip, síla, energie, pohyb, světlo

• tchien = nebesa tchan = déšť

• Jin = ženský princip, klid, tma hmota

Konfucianismus – zakladatel: Konfucius (551 -479 př. n. l.) – Kchung-fu-c‘, učitel, vytvořil rozsáhlý eticko-sociální systém, podle kterého by se měla řídit společnost

Principy – ctnost – nejvyšším účelem života, lidskost, moudrost, spravedlnost, úcta k předkům

– Smysl pro povinnost a pořádek

– V čele společnosti = osvícený panovník – dbá na pořádek, umožňuje rozvoj lidí

– „Heslo: Nečiň druhým, co sám nechceš"

– žádný kněz, Bůh, sekta, Bible

Knihy: Hovory (výroky)

Taoismus – 6. st. př. n. l., zakladatel mistr Lao-c → Tao-te-ting = Kniha o Tao a ctnosti

Význam: neuchopitelná podstata světa, cesta, vše z něj vzniká

Tao – abstraktní pojem, základem této cesty = rovnováha a harmonie, vztah k přírodě; povolit se a nebránit se

Principy: tao – cesta

te – ctnost

wu-wej – nechat věcem volný průběh

Evropské myšlení Starověku

Antika

Znaky: vývoj starověkého Řecka a Říma = antika (8. st. př. n. l. – 6. st. n. l.)

základy filosofického myšlení položili Řekové, Římané přejímali, málo originality

Řecká filosofie

Znaky: dělení na 3 období → Předsokratovské, klasické, helénistické

nejstarší filosofové hledají pralátku (=podstatu světa umožňující pohyb, vývoj) → hylozoisté (→hýlí = látka, zoe = život)

Období předsokratovské – 8. – 6. st. př. n. l., vznik nejstarších filosofických škol – Mílétská škola

• Thales – matematik → předpověď zatmění Slunce, výpočet výšky pyramid, Thaletova věta; pralátka voda → dává život, existuje v několika proměnách

• Anaximandros – Thaletův žák, geograf, autor jedné z nejstarších map světa; pralátka apeiron → látka lidskými smysli nevnímatelná

• Anaximenes – žák Anaximandra; studoval vesmír, Měsíc získává světlo od Slunce; pralátka = vzduch

Pythagorejská škola

• Pythagoras – 6. st. př. n. l., matematik, filozof, cestovatel; ostrov Samos; Kroton – škola, město v Jižní Itálii; zakladatelem náboženské sekty s přísnými pravidly, víra v reinkarnaci; nehledá podstatu světa jako pralátku, ale zákon, jímž se řídí svět; podstatou světa = číslo → svět = harmonicky uspořádaný – univerzální číslo „10“ → 1+2+3+4 1= bod, 2 = linie, 3 = plocha, 4= prostor

Elejská škola

• Xenofanes – básník, pěvec, filozof, kritik antropomorfního náboženství → kritika bohů s jejich vlastnostmi; odmítá a tvrdí, že Bůh = 1 univerzální nebo neexistuje, jeho podobu znát nemůžeme

• Parmenides – 540 – 470 př. n. l., spi O přírodě → báseň, spis Fyzika (světlo a tma = základem všeho), podstatou = učení o neexistenci pohybu, změny vývoje → vše, co člověk vnímá jako pohyb a změnu = smyslový klam

• Zénón – žák Parmenidův, autor Aporií (-logický paradox → neřešitelný problém), vytvořil důkazy o neexistenci pohybu → Achilleus a želva, Půlení, Letící šíp