ZSV_MO_23A_JUD_verouka_smlouva

Vznik synagógy

V době Talmudu se rovněž utvářela podoba synagógy, která nahradila chrámové obřady a bohoslužby.

Nejstarší synagógy („shromáždění") vznikly již před zánikem jeruzalémského chrámu. Avšak teprve po jeho zániku se synagóga stala základní židovskou institucí. Chrámové bohoslužby s přinášením zvířecích obětí nahradila modlitbou a studiem a vedle bohoslužebné funkce získala funkci školy a duchovního střediska obce.

Nejvýznamnější postavení v synagóze náleží tradičně rabínovi („rav", „rabi"), který bývá duchovním vůdcem obce a znalcem náboženského práva. V bohoslužbě mu připadá především úloha kazatele.

Bohoslužbu sice může vést kdokoliv z dospělých mužů, ale zpravidla tak činí kantor („chazan"), který ovládá pořad modliteb a hebrejštinu, a bývá i dobrý zpěvák.

Všechny synagógy mají svůj duchovní vzor v jeruzalémském chrámu, a proto se jejich jednotlivé části nazývají podle chrámového příslušenství. Velmi často se zde například setkáváme s vyobrazením chrámového sedmiramenného svícnu („menora").

Nejdůležitější částí synagógy je svatostánek („aron ha-kodeš"), v němž se uchovává to nejcennější, co synagóga má: Tóra - biblických Pět knih Mojžíšových, ručně psaných na svitku pergamenu. Svatostánek stojí u východní stěny stavby neboje do ní vestavěn. Dveře svatostánku zakrývá synagogami opona („parochet"). Nad ním bývá zavěšena draperie („kaporet") a před svatostánkem visí věčné světlo („ner tamid").

K předčítání z posvátného svitku a ke kázání slouží vyvýšené řečniště („bima"). Tóra se při čtení klade na zvláštní stůl („šulchan").

Důležitou část výbavy synagógy tvoří pult („amud" „sloup") vpravo před svatostánkem. U tohoto pultu se předříkávač (kantor) modlí po většinu bohoslužby. Místo, na němž předříkávač stojí, bývá na znamení pokory umístěno pod úrovní podlahy.

K vybavení synagógy patří ještě mnoho dalších předmětů - svícny, lavaba (umyvadla), tabulky s texty požehnání.

Sedadla byla původně umístěna podél stěn sálu. Při tradičních židovských bohoslužbách se muži modlí odděleně od žen. V synagógách se proto nachází zvláštní ženská modlitebna („ezrat našim" nádvoří žen).

V České republice se zachovalo více než 200 synagogálních staveb. Kromě synagóg v pražském Starém Městě patří k historicky nejvýznamnějším synagóga v Holešově (z 16. stol.), Kolíně (z konce 17. stol.) a Boskovicích (cenná vnitřní výmalba).