ZSV_MO_PSYCHICKÉ JEVY – ROZDĚLENÍ, PSYCHICKÉ PROCESY

která je přeměněna na nervové signály (vzruchy),

jež jsou vyslány do mozku.

Tyto signály jsou zpracovány, tříděny a organizovaný = vnímání.

Vnímání ovlivňuje zkušeností lidí i nejrůznější psychické jevy, paměť.

Rozlišujeme tři fáze:

- recepci - schopnost přijímat podněty smyslovými orgány,

- percepci - schopnost nervového systému uvědomovat si podněty,

-apercepci - vnímání využívající předchozí zkušenost.

Výsledkem vnímání je:

- počitek = obraz některého jednotlivého (např. barva, vůně); nevyskytují se obvykle izolovaně, jsou součástí vjemů;

- vjem = obraz předmětu jako celku, tedy výsledek vnímání.

Vnímání je založeno na třech základních procesech:

1) odlišování objektů

2) určování vzdálenosti

3) určování pohybu

Podle smyslových orgánů rozlišujeme např. tyto druhy vnímání:

a) zrakové vnímání

b) čichové a chuťové vnímání

c) sluchové vnímání

d) hmatové vnímání

e) pohybové vnímání

f) vnímání doteku ( bolest, chlad, teplo…)

Při vnímání může docházet ke zkreslení či poruchám. Např.:

- smyslové klamy

- synestezie (spojení vjemů z různých smyslů - barevné slyšení);

- iluze = zkreslený vjem na základě reálného objektu;

- halucinace = vjemy bez skutečného podnětu.

PŘEDSTAVA

Počitky a vjemy zanechávají v lidském mozku stopy. Obraz, který z nich vzniká, se nazývá představa, proces pak představivost.

Schopnost vybavit si podnět, který v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány.

Je méně přesná a zřetelná než bezprostřední vjem.

Představy lze dělit podle několika kritérií, např. dle:

- smyslových orgánů = zrakové, sluchové, hmatové, čichové ad.;

- obsahu: konkrétní a abstraktní představy

- podnětu: paměťové (vzpomínkové) a fantazijní = nové představy.

Představy si člověk vybavuje na základě asociací.

Spojují se do řetězců, vybavením si jedné představy se vyvolá představa další. Typické je:

- spojování představ, které vznikly na stejném místě a ve stejném čase;

- spojování představ, jež jsou si podobné nebo jsou naopak v kontrastu

- představy novějších prožitků se vybavují snáze než představy starších prožitků.

FANTAZIE (obrazotvornost)

je psychický proces, při kterém se vytváří relativně nové představy.

Fantazii lze rozdělit podle několika hledisek, např.:

A) způsobu vytváření:

- rekonstrukční - vytvoření na základě slovního popisu nebo

schematického znázornění. Je důležitá v technických oborech, v geometrii, geografii.

- tvůrčí fantazie - tvorba je originální, uplatňuje se např. v

umělecké tvorbě.

B) způsobu vybavování:

- záměrná = vědomý záměr (vytvořit nové zařízení aj.);

- bezděčná = představy se vybavují samy, např. při bdělé snění

MYŠLENI

Je vyšší forma poznání.

Pohyb v představách, snaha poznat vztahy, souvislosti, zákonitosti, rozlišovat podstatné, hledat odpovědi.