ZSVs_MO_SOCIOLOGIE_V

INSTITUCE, ORGANIZACE, BYROKTACIE

Sociální instituce: jsou klíčovým prvkem každé kultury a společnosti. = dlouhodobě úspěšné, obecně používané způsoby chování a praktiky, které slouží k uspokojování lidských potřeb a přání.

instituce – (z lat. instituere = zřizovat) – též sociální instituce – v s-gickém i antropol. smyslu je to v zásadě každý obecně praktikovaný a v dané kultuře předávaný způsob jednání.

Institucionalizace jednání umožňuje člověku orientovat se v komplexní realitě a šetří náklady, jež by byly spojeny s nutností promýšlet stále znovu reakce na standardní situace.

Z hlediska soc.-psychol. představují i. především komplex vzorově určených, vzájemně se doplňujících normativních očekávání, vymezujících příslušné chování osob plnících určité role.

Využívají se při řešení pravidelně se opakujících situací a problémů, tj. člověk díky institucím nemusí znovu a znovu vymýšlet již jednou vyzkoušené a osvědčené.

Institucionalizace je spjata s integrací takových očekávání v systému sociální interakce.

Chování se při ní habitualizuje, normy jsou internalizovány či interiorizovány.

I. zahrnují:

a) uznané a zavedené zvyky či zvyklosti usměrňující soc. vztahy,

b) celkový komplex těchto zvyklostí a principy či hodnoty, které usměrňují tento komplex,

c) příp., pokud existuje, organizaci podporující tento komplex

Dle německého sociologa a antropologa Arnolda Gehlena (1904-1976) má člověk málo pudové výbavy, a tak si vytváří instituce, které kompenzují tento nedostatek.

Gehlen tedy chápal instituce jako určitý protiklad k pudovému jednání, jako jádro a osu dané kultury.

Vzhledem k tomu, že plní významné funkce v zájmu celku a jsou předpokladem harmonické spoluexistence jedince s dalšími lidmi, mají často oporu v zákonech.

Mezi tradiční sociální instituce řadíme manželství, rodinu, soukromé vlastnictví, stát, soudnictví, policii, náboženství nebo třeba školství.

Některé instituce fungují a udržují se v kultuře s dílčími úpravami po - staletí (manželství, rodina, soudnictví),

- některé nově vznikají (registrované partnerství)

- a jiné zanikají (inkvizice, šlechtický stav).

Instituce mohou být produktem jak pozvolného historického vývoje, tak vědomého aktivního ustavení.

Sociální organizace: tvoří konkrétní sociální útvary s personální základnou, tj. jedná se o spojení konkrétních lidí za určitým cílem.

Od sociálních skupin se liší zejména jasnou konkretizací cíle, hierarchickým rozdělením autority, existencí řídicího centra, striktní diferenciací pozic (dělbou rolí a práce).

Příklad:

Pokud je školství sociální institucí, tak organizací je konkrétní škola; pokud je institucí policie, tak organizací je Policie České republiky; pokud je institucí soudnictví, tak organizací je Ústavní soud České republiky se sídlem v Brně.