Pracovní právo na test

◙ kolektivní pracovněprávní/služební vztahy- vztahy vznikající mezi odborovou organizací
a zaměstnavatelem.

PŘEDPOKLADY VZNIKU V PRACOVNĚPRÁVNÍCH A SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ

Pro vznik každého právního vztahu je prvotní podmínkou existence příslušných právních norem (formálních pramenů práva), které tento právní vztah reglementují (např. pramenem občanského práva je zejména občanský zákoník, trestního práva pak trestní zákon, pracovního práva zejména zákoník práce). Právní předpis sám o sobě ovšem nemůže založit právní vztah. Ten vznikne pouze tehdy, pokud nastane konkrétní právní skutečnost aprobovaná předmětným právním předpisem. Zjednodušeně řečeno, do té doby pasivní právní předpis je „aktivován“ (oživen) nastalou právní skutečností. Existence konkrétního pracovněprávního vztahu je tedy založena na příčinné souvislosti mezi příslušným pramenem pracovního práva (zákoníkem práce) a předmětnou pracovněprávní skutečností (např. jmenováním, podpisem pracovní smlouvy, pracovním úrazem).

V souladu s výše uvedeným bude následující výklad věnován pramenům pracovního práva
a následně typickým pracovněprávním skutečnostem.

OBECNÉ PRAMENY PRACOVNÍHO PRÁVA A SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Současná úprava postavení pracovníků veřejné správy, tedy jejich vztahu k zaměstnavateli (veřejné moci), je především provedena v rámci norem pracovního práva. Většina pracovníků veřejné správy vykonává svou činnost na základě pracovní smlouvy. Vztah mezi pracovníkem veřejné správy a jeho zaměstnavatelem, tj. konkrétním orgánem veřejné správy, je tak vztahem soukromoprávním.

Převažující část pracovníků ve veřejné správě je do své funkce ustavována na základě smlouvy, případně jmenování. Specifickou formou vzniku veřejné funkce je volba (starosta, primátor, hejtman a jejich zástupci či náměstci).

Právo Evropské unie neupravuje veřejnou službu. Toto ponechává v kompetenci členských států. Ty musí ve veřejné službě zajistit dodržování principu volného pohybu pracovníků. Podle Evropského soudního dvora může členský stát vyhradit pro své státní občany pozice na ministerstvech, regionálních a místních orgánech při tvorbě legislativy, implementaci a aplikaci práva a dozoru nad podřízenými orgány.

VNITROSTÁTNÍ HISTORICKÉ MILNÍKY ZÁKLADNÍCH PRAMENŮ PRACOVNÍHO PRÁVA

Prvky pracovního práva se objevují za vlády Marie Terezie a Josefa II. Tehdejší osvícenství přineslo, mimo jiné i rozvoj ochranného zákonodárství, které se nejvíce projevilo v ochraně pracujících dětí, ale i jiných zranitelných sociálních skupin. Prvky vymezující pracovní právo jsou spojeny s robotními patenty, které umožňovaly
v omezené míře konat vedle roboty i jinou práci. Například patent z roku 1775 stanovoval délku robotního dne v zimním období na 8 hodin, čímž měl poddaný částečně možnost konat i jinou práci nebo se věnovat řemeslu.