Pracovní právo přednášky

Deklarace Francouzské revoluce, deklarace USA – první zmínky rozdělení státní moci

Nás zajímá výkonná moc – ta obsahuje veřejnou správu

MOC ZÁKONODÁRNÁ 4- nemůže mi zakázat něco co mi povoluje ústava, a to hlídá moc soudní

Zákonodárství obecně představuje tvorbu a přijímání zákonů zákonodárnými orgány, tj. oprávnění k vydávání zákonů. Jedná se o jednu z nezávislých součásti státní moci (vedle moci výkonné a soudní) svěřené zákonodárci.

Zákonodárce je orgánem vykonávajícím zákonodárnou moc. Tím je v ČR dvoukomorový Parlament. Komory tvoří Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a Senát.

Oprávnění zákonodárce upravovat prostřednictvím zákonů různé oblasti společenských vztahů vyplývá z Ústavy ČR5. Zákonodárce pak již při vydávání zákonů není ničím omezen, může normovat kteroukoli oblast společenských vztahů, aniž by k tomu potřeboval zvláštní zmocnění. Nicméně při tom nesmí překročit ústavní rámec. Stalo-li by se tak může Ústavní soud předmětný zákon nebo jeho část zrušit.

MOC VÝKONNÁ - EXEKUTIVA

Další součásti státní moci je moc výkonná. Je vykonávána orgány výkonné moci, kterými jsou v ČR zejména prezident, vláda a orgány veřejné správy. K jejích základním úkolům zejména orgánů veřejné správy patří výkon zákonů přijatých moci zákonodárnou. Z uvedeného je možno dovodit, že: ■ zákonodárné orgány zákony vytváří, ■ orgány veřejné správy zákony provádí.Na tom nic nemění skutečnost, že veřejná správa se sice podílí

• na přípravě zákonů (např. zákonodárná iniciativa krajů), nicméně její vůle není pro přijetí zákonů rozhodující.

• na tvorbě práva (vydávání podzákonných právních předpisů – nařízení vlády, vyhlášky ústředních správních úřadů, obecně závazných vyhlášek a nařízení krajů
  i obcí), nicméně se nejedná o zákonodárství, ale o odvozenou normotvorbu,
  tj. vydávání právních předpisů „na základě zmocněni v zákoně, k provedení zákona
  a v jeho mezích“.

Bylo–li výše uvedeno, že veřejná správa je projevem výkonné moci ve státě můžeme
ji vymezit i z negativního hlediska, a to jako státní činnost, která je státem vykonávána vedle zákonodárství a soudnictví.

MOC SOUDNÍ

Moc soudní vykonávají nezávisle soudy, které jsou podle stupňů rozhodování a působností uspořádány do soudní soustavy. Jejich cílem je zákonem stanoveným způsobem zajišťovat v :

• občanskoprávním řízení ochranu subjektivních práv,

• trestním řízení rozhodovat o vině a trestu za trestné činy,

• správním soudnictví přezkoumávat akty orgánů veřejné správy,

• ústavním soudnictví rozhodovat o souladu právních předpisů i rozhodnutí s ústavou,

• dalších věcech, které jsou jim zákonem svěřeny.

Svou podstatou je i soudnictví výkonnou činnosti orgánů státu, tedy prováděním (výkonem) zákonů. Rozlišující znaky s veřejnou správou však nalezneme v případě jejich: