Správní právo přednášky

Pro správní právo jako právo veřejné je charakteristické, že:

• prosazuje a chrání veřejný zájem,

• upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty,

• konkrétní obsah jeho realizace je autoritativně určován úřední mocí,

• disponuje možností správního donucení.

• Obecně k pojmu „veřejná správa“

• neexistuje zákonná definice pojmu veřejná správa

• ve vztahu dělby moci ve státě (zákonodárná, výkonná, soudní) jde o činnost, která není ani zákonodárstvím, ani soudnictvím

• veřejnou správu můžeme definovat jako správu veřejných záležitostí ve společnosti zorganizované ve stát, tzn. správu společnosti, správu státu jako celku i jeho jednotlivých územních jednotek, jako složek územní organizace státu

• Veřejný zájem = pojem neoddělitelně spojený s veřejnou správou, jedná se také o neurčitý pojem, tj. právním řádem běžně používaný nicméně nedefinovaný, jehož obsah je dovozován výkladově a zejména judikaturou

• Veřejným zájmem jsou takové zájmy, které můžeme označit za obecné resp. obecně prospěšné, jejichž nositeli jsou blíže neurčené okruhy osob (veřejnost resp. společnost). Půjde tak např. o zájem na dodržování zákonů, zájem na respektování lidských práv, zájem na zdravém životním prostředí, zájem na výstavbě či rekonstrukci veřejných komunikací apod. Veřejný zájem se často prolíná se zájmem soukromým, ale často se tyto zájmy také střetávají.

Veřejná správa v sobě zahrnuje:

• státní správu – jejímž prostřednictvím sám stát přímo realizuje výkonnou moc, a to především realizací (aplikací, prováděním) zákonů

• samosprávu – která představuje veřejnou správu vykonávanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem, pokud ji těmto subjektům stát zákonem svěří

Základní funkcí státní správy je aplikace zákonů a v širším smyslu realizací státní politiky. Hlavní funkcí samosprávy je především vedení záležitostí určitého společenství (např. obce, kraje) a jeho zájmů.

Státní správa – např. stavební řízení, rozhodování o sociálních dávkách, matrika atd.

Samospráva – správa školství, zdravotnictví, zařízení sociální péče atd. (vždy v příslušném územním obvodu)

Vztah státní správy a samosprávy

• samosprávu definuje stát v zákonech, může vyslovit vůli, že samospráva nebude existovat (ústavním zákonem lze zrušit vyšší územně samosprávné celky)

• samospráva podléhá státnímu dohledu (obecně závazná vyhláška obce – přezkum Ministerstvem vnitra – Ústavním soudem)

• je na státu finančně závislá (zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).

Státní správa

• Státní správa je odvozena od podstaty a poslání státu, který jejím prostřednictvím realizuje svou výkonnou moc.

• Subjektem vykonávajícím státní správu je v prvé řadě stát, to však nebrání tomu, aby v některých případech stát přenesl svou působnost na jiné subjekty veřejné správy (např. kraje a obce vykonávající státní správu v přenesené působnosti).

• Státní správa slouží státu k aplikaci práva a v širším smyslu také k realizaci státní politiky.

• Ve státní správě se projevují prvky řízení a regulace. Stát prostřednictvím svých orgánů totiž zajišťuje dosažení stanovených cílů obsažených v zákonech (řízení) a udržování žádoucího stavu či obnovu předchozího stavu narušeného protiprávním jednáním (regulace). To vše směřuje k naplnění ochranné a mocenské funkce státu, která spočívá v poskytování ochrany subjektům, jejichž práva byla porušena.

• Za účelem naplnění svých úkolů stát zřizuje soustavu hierarchicky uspořádaných orgánů, mezi kterými existují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Tyto mocenské vztahy jsou typické právě pro státní správu a odlišují ji od samosprávy.