Správní právo přednášky

Opatření obecné povahy

• Bývají označována jako akty smíšené povahy vykazující některé znaky obecně závazných normativních aktů a některé znaky individuálních správních aktů.

• Jde buď o řešení relativně konkrétní správní věci, avšak s dopadem na blíže neurčený okruh adresátů (to je častější případ), nebo půjde o řešení obecných otázek se vztahem ke jmenovitě individualizovanému adresátovi či adresátům.

• Správní řád opatření obecné povahy definuje jako takový závazný akt orgánu veřejné správy, který není ani právním předpisem, ani rozhodnutím.

• Správní řád stanoví, že postup jím předvídaný se pro opatření obecné povahy uplatní tam, kde „zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím.“

Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv

Ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění:

1. ústavní zákony,

2. zákony,

3. zákonná opatření Senátu,

4. nařízení vlády,

5. vyhlášky vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady, příp. jinými úřady s celostátní působností

• Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují např. úplná znění zákonů a ústavních zákonů, pokud je k vyhlášení jejich úplného znění zákonem zmocněn předseda vlády. Zveřejňují se zde např. také některé typy nálezů Ústavního soudu.

• Sbírku zákonů vydává, zajišťuje její tisk a distribuci Ministerstvo vnitra.

• http://www.mvcr.cz/ - sekce Legislativa - Sbírka zákonů

• Kraje a hlavní město Praha jsou povinny umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie. Ve vztahu ke Sbírce zákonů platí tato povinnosti také pro obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst.

Normativní smlouvy

• jsou mnohem méně častějším pramenem správního práva než obecně závazné normativní akty,

• v podobě mezinárodních smluv jsou hlavním pramenem mezinárodního práva, přičemž mnohé z nich jsou současně nezastupitelným pramenem práva vnitrostátního.

• Pramenem vnitrostátního práva se mezinárodní smlouva stává tehdy, jestliže jde o normativní smlouvu, která se považuje součást českého právního řádu, tzn. jestliže je způsobilá zavazovat subjekty českého práva.

Čl. 10 Ústavy ČR: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

Čl. 1. odst. 2 Ústavy ČR: Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

Mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy se vztahem k veřejné správě jsou např.:

• Evropská charta místní samosprávy (publikována č. 181/1999 Sb.),

• Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (publikována pod č. 209/1992 Sb.).