Správní právo přednášky

Právní věda obecně vymezuje vnitřní strukturu právní normy do 3 prvků:

• hypotéza (podmínky realizace normy, např. časová působnost, okruh adresátů),

• dispozice (vlastní pravidlo chování),

• sankce (újma za porušení právních povinností stanovených v dispozici právní normy).

Normám správního práva jako normám veřejnoprávním je vždy vlastní prvek veřejnomocenského působení, který nemusí být nutně vždy vyjádřen sankcí. U některých norem správního práva sankce nepřicházejí v úvahu vůbec, typické jsou naopak pro normy tzv. správního práva trestního.

Členění norem správního práva

• regulativní, které jsou tvořeny hypotézou a dispozicí a

• ochranné, které jsou tvořeny dispozicí a sankcí.

Regulativní normy správního práva upravují postavení a chování subjektů správního práva v pozitivních správněprávních vztazích.

Ochranné normy správního práva poskytují ochranu příslušným společenským vztahům tím, že regulují negativní (konfliktní) společenské vztahy, vznikající na základě porušení práva.

Členění norem správního práva

• Podle právního charakteru norem správního práva lze tyto normy dělit na normy:

• zavazující, představované normami přikazujícími a normami zakazujícími,

• zmocňující.

• Normy správního práva jsou převážně normami zavazujícími, tzn. jde o právní normy, jež obsahují pravidla chování, která musejí být subjekty správního práva vždy respektována. Zavazující normy vystupují buď jako normy přikazující a obsahují výslovný správní příkaz určitého chování, nebo jako normy zakazující, které obsahují výslovný správní zákaz určitého chování.

• Zmocňující normy správního práva jsou mnohem méně četné. Tyto normy zakládají pro realizaci vždy určitého správněprávního vztahu jistou možnost chování určitého subjektu správního práva. Jedná se o normy, upravující oprávnění subjektů správního práva, jejichž realizace je závislá na projevu vůle toho kterého subjektu.

Členění norem správního práva

• Mimo dosud uvedená členění lze normy správního práva ještě členit podle jejich právního obsahu takto:

• organizačněprávní normy upravují vznik, změnu, zrušení a vzájemné vztahy mezi orgány veřejné správy,

• kompetenční normy upravují působnost těchto orgánů co do okruhu věcí, které mají za úkol řešit,

• hmotněprávní normy upravují vlastní práva a povinnosti adresátů veřejnosprávního působení společně s bezprostředními předpoklady a podmínkami jejich realizace,

• procesněprávní normy upravují postupy, jejichž prostřednictvím se uvádí v život obsah mnohých norem hmotněprávních. Procesněprávní normy samy o sobě význam nemají, jejich smysl se naplňuje jen ve spojitosti s normami hmotněprávními.

Působnost norem správního práva

• U norem správního práva sehrává významnou roli jejich působnost, která je vymezena okruhy vztahů, v nichž mají správní orgány vykonávat svoji pravomoc. Jedná se o místní, časovou, osobní a věcnou působnost norem správního práva.