Správní právo přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Neurčité pojmy
Institut neurčitých pojmů představuje jinou formu uvážení. Jedná se o situace, kdy norma správního práva používá výraz – neurčitý pojem – který blíže obsahově nevymezuje, a který není obsahově vymezen ani jinými právními normami.
Příklady neurčitých pojmů jsou např.: veřejný zájem, veřejný pořádek, dobré mravy, občanské soužití, noční klid…
Obsah těchto pojmů musí v podstatě případ od případu posuzovat sám příslušný správní orgán, a na základě všestranného zhodnocení dané situace rozhodnout, zda je v daném konkrétním případě jeho obsah naplněn či nikoliv.
Správní uvážení i neurčité pojmy představují rozdílné instituty, které však spolu úzce souvisejí. V obou případech jde o instituty spjaté s interpretací a aplikací norem správního práva a navíc o instituty, které mohou v příslušných normách správního práva přicházet v úvahu ve vzájemné kombinaci.
Analogie
je zvláštní institut, který souvisí s interpretací a aplikací právních norem.
představuje aplikačně právní řešení skutkových stavů, pro něž platné právo nemá příslušnou právní úpravu, a u nichž se tudíž analogicky použije právní úprava obdobného či obdobných právních stavů.
Analogia legis – postupuje se podle obdobné právní normy,
Analogia iuris – právní řád neobsahuje ani obdobnou právní normu, a postupuje se proto podle právního režimu obecně charakteristického pro dané právní odvětví.
Pro aplikaci a interpretaci norem správního práva platí, že použití analogie u nich v zásadě nepřichází v úvahu (zejména pokud by měla směřovat v neprospěch adresáta veřejnosprávního působení). Za zcela vyloučenou je třeba považovat analogii v případě norem správního práva trestního v otázce posuzování viny a trestu.
5. Základní principy veřejné správy
Obecně k základním principům veřejné správy
Základní zásady (principy činnosti), jejichž pomocí je interpretován zákon, jsou interpretační pravidla a souvisejí s aplikací práva.
Jednotlivé zásady nestojí samy o sobě izolovaně, vnitřně spolu souvisí, vzájemně se doplňují a v určitých fázích řízení se prolínají. Každé správní řízení je jiné a proto se mohou uplatňovat s různou intenzitou, dokonce i v protikladech.
Účelem a cílem nastavení základních zásad činnosti správních orgánů, s jejich široce založenou působností (vlivem) na výkon veřejné správy, je vytvoření a garance předpokladů a podmínek pro řádný výkon veřejné správy.
Principy veřejné správy
Principy dobré správy
Zásady činnosti správních orgánů
Zásady správního řízení
Principy dobré správy
obecný pojem
V ČR se takový kodex principů dobré správy pokusil definovat veřejný ochránce práv, který rovněž tyto principy vymezil obecně:
Je zřejmé, že jde o neformální zásady kvalitního spravování věcí veřejných, které vycházejí z ústavních zásad, z obecných právních principů, z morálních pravidel i z legitimních společenských očekávání. Dobrá správa tedy označuje takový postup úřadu, který je nejen v souladu se zákonem, ale zároveň mu nelze vytknout svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost, liknavost a jiné nežádoucí znaky.
Ochránce vymezil a definoval následující konkrétní principy dobré správy:
soulad s právem, nestrannost, včasnost, předvídatelnost, přesvědčivost, přiměřenost, efektivnost, odpovědnost, vstřícnost, otevřenost