Správní právo přednášky

Věcná působnost norem správního práva

• ohraničuje působnost norem správního práva předmětem právní úpravy.

• Příslušné obecně závazné pravidlo chování se vztahuje vždy jen na určitý druh správněprávních vztahů podle jejich věcné oblasti. Tak lze rozlišovat např. vztahy na úseku:

  • správy obrany,

  • správy školství, atp.

• Věcná působnost norem správního práva je tak výrazem právní úpravy věcně odlišných úseků veřejné správy.

Realizace norem správního práva

• Smyslem existence norem správního práva je jejich realizace v příslušných správněprávních vztazích. Realizace norem správního práva přichází v zásadě v úvahu dvojím způsobem, a to buď jako přímá realizace norem správního práva nebo jako aplikace norem správního práva.

Přímá realizace norem správního práva

• spočívá v samotném chování subjektů správního práva, jež je v souladu s danými správněprávními normami. Při této formě uskutečňování norem správního práva není nutná aktivita jiného subjektu, než toho, který se v souladu s danými normami chová, a jenž je tímto svým chováním také přímo uskutečňuje = subjekt se chová v souladu s normou bez dalšího zásahu

Aplikace norem správního práva

• jde o realizaci normy prostřednictvím orgánů veřejné správy, tzn. její užití na příslušné skutkové situace, dochází k ní při rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob

Interpretace norem správního práva

• Z hlediska vztahu textu a rozsahu normy přichází v úvahu:

• výklad doslovný, kdy se text normy správního práva kryje s jejím vyloženým rozsahem (jde o nejčastější případy),

• výklad zužující (restriktivní), kdy je text normy správního práva širší, než vyložený rozsah dané právní normy,

• výklad rozšiřující (extenzivní), kdy je text normy správního práva užší, než vyložený rozsah předmětné právní normy.

• Důležitou složkou interpretace norem správního práva je tzv. uvážení, které má v případě norem správního práva jednak formu tzv. správního uvážení a jednak formu uvážení tzv. neurčitých pojmů.

Správní uvážení (diskrece)

• přichází v úvahu tehdy, jestliže s existencí určitého skutkového stavu není jednoznačně spojen jediný nutný právní následek. Správní uvážení může podle povahy věci přicházet v úvahu jak v hypotéze, tak v dispozici a nakonec i v sankci normy správního práva.

Správní uvážení (diskrece)

• norma umožňuje, aby orgány veřejné správy po zvážení předmětných okolností zvolily jedno z více řešení předvídaných danou právní normou

• normy správního práva v takových případech buď počítají s tím, že určité rozhodnutí (např. povolení) správní orgán vydat může, ale také nemusí, nebo pro vydání určitého rozhodnutí počítají s více jeho možnými variantami. Správní orgán pak v mezích, které mu dává právní norma, sám určuje konkrétní způsob řešení.

• Z povahy věci plyne, že správní uvážení bude přicházet v úvahu tam, kde to vyžaduje veřejný zájem a kde je třeba jej naplňovat diferencovanými právními řešeními. Správní uvážení však v žádném případě nemůže znamenat libovůli správních orgánů a vést k jejich objektivně nepodloženým (neodůvodněným a nepředvídatelným) závěrům (rozhodnutím)=► zásada předvídatelnosti § 2 odst. 2 správního řádu