Světová ekonomika výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Mezinárodní komparace hrají důležitou úlohu v rámci makroekonomických analýz mezinárodních organizací a jednotlivých zemí. Vypovídají o pozici a roli, kterou země zaujímá či hraje v rámci světové ekonomiky. Komparativní ekonomii lze považovat za samostatnou vědní disciplínu, jejímž objektem zkoumání jsou ekonomické systémy a procesy probíhající uvnitř těchto systémů. Výzkum spojený s komparací ekonomických systémů se soustředí na analýzu a porovnávání struktury ekonomického systému, chování ekonomického systému a výsledků, kterých bylo daným ekonomickým systémem dosaženo.
U komparací se rozlišuje:
Rozsah - je vymezen počtem zemí, které jsou do srovnávání zahrnuty.
Detailnost - je dána rozsahem srovnávaných ukazatelů a údajů, které v rámci komparativní analýzy využíváme.
Mezinárodní srovnávací projekty, metody a význam
Významné komparativně analytické práce mezinárodního charakteru:
Mezinárodní srovnávací projekt ICP – v 5letých intervalech publikuje OSN
Evropský srovnávací program ECP - v 3letých periodách od r. 1990 publikuje EUROSTAT s OECD.
V rámci těchto projektů se zúčastněné země srovnávají na základě ukazatele HDP/obyvatele (včetně ČR)
Mezinárodní komparace zpracovávají všechny mezinárodní organizace ( OSN, Mezinárodní organizace práce, OECD, Mezinárodní měnový fond) , řada integračních seskupení ( EU, NAFTA) a ekonomické, statistické a finanční instituce jednotlivých zemí, představují externí pohled na úroveň a fungování národní ekonomiky.
Charakteristika změn postavení ekonomiky na příkladu ČSR, ČSSR a ČR
postavení ekonomiky v etapách:
ČSR 1918-1937
ČSSR 1948-1990
ČR 1990-2004
Pozice ČSR ve světové ekonomice 1918-1937
ČSR vznikla 28. října 1918 - tvořily ji Čechy, Morava, Slovensko a Podkarpatská Rus. Měla 13,6 mil. obyvatel, rozloha 140 tis. km2, řadila se k malým zemím evropského kontinentu s vysokým stupněm ekonomického rozvoje, jenž se vyznačoval průmyslově agrární strukturou hospodářství.
O charakteru ekonomiky vypovídá její struktura - tu lze vyjádřit za pomoci podílu počtu lidí zaměstnaných v hlavních odvětvích a využití podílu vyrobeného produktu v jednotlivých odvětvích. Největší počet práceschopných byl zaměstnán v průmyslu, pak v zemědělství, dále v kategorii ostatní, nejméně v terciární sféře (služby). V případě zemědělství bylo ČSR srovnatelné s vyspělými evropskými státy. Podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti je nadprůměrně vysoký (4. místo v Evropě), vysoká zaměstnanost byla ve skupině ostatní – byla velkou zátěží pro tuto ekonomiku. Nejméně zastoupeným sektorem byla terciární sféra - opožďování strukturálních změn v československé ekonomice.
Dalším ukazatelem, jak lze hodnotit strukturu ekonomiku, je podíl jednotlivých odvětví na tvorbě národního důchodu. Podíl průmyslu a zemědělství na tvorbě HND byl poměrně vysoký, podíl terciárního sektoru pak nízký.