Světová ekonomika výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Členství v RVHP zjednodušilo mezinárodně – obchodní vztahy. Dochází k teritoriální přeorientaci od hospodářsky vyspělých zemí k státům s CPE. Největší pokles je 1948 až 1960 – období striktního zavádění CPE. Na konci 60. let dochází k posílení pozice vyspělých tržních ekonomik ve struktuře zahraničního obchodu Československa. Obsazení Československa 1968 a následná modernizace vedly v 80. letech k nárůstu obchodu s CPE. ČSSR je výhradním dodavatelem strojírenských výrobků pro ostatní CPE. Suroviny jsou zajištěny dodávkami z SSSR.
Ekonomická úroveň – HDP/obyvatele - od roku 1948 postupné zhoršování pozice ve světové ekonomice oproti pozici před 2. světovou válkou. V roce 1980 – 28. místo na světě, 1987 - 25. místo. Ekonomika ČSSR se na konci 80. let řadila mezi středně vyspělé průmyslové země. Pak začala ekonomika zaostávat a problémem byla nevhodná odvětvová struktura ekonomiky, surovinová a energetická náročnost výroby, nízká úroveň zapojení do mezinárodní dělby práce, nízká konkurenceschopnost zboží. Naše ekonomika vykazovala tradiční strukturu ISA, orientace na těžký průmysl. ČSSR nelze řadit mezi HVZ i přes vysokou hodnotu ukazatele HDP/obyvatele..
Pozice ČR ve světové ekonomice
Experiment v podobě CPE se definitivně zhroutil v listopadu 1989.
31.12.1992 zanikla ČSFR, vznikly 2 nové státy ČR a SR. 1. ledna 1993 vznikla ČR = 10,3 mil. obyvatel, 78,9 tis. km2. Došlo ke zmenšení území, ke snížení počtu obyvatel, což redukovalo trh, došlo k zpřetrhání vazeb se Slovenskem, dochází k poklesu vzájemného obchodu.
Došlo k transformaci na tržní ekonomiku - rychlá liberalizace (spojená se zrušením dotací, náhlým poklesem směnného kurzu koruny, cenovým šokem, rychlým poklesem životní úrovně) a následné kroky malé privatizace, restituce části majetků a posléze velké privatizace národního majetku vytvořily v ČR systém tržní ekonomiky s velkou vahou soukromého vlastnictví. Byly redukovány zásahy státu do nově vytvářených hospodářských subjektů.
Ekonomické dopady transformace měly očekávaný průběh, který v ekonomice charakterizuje J-křivka - nejprve došlo k významnému poklesu ekonomické výkonnosti a úrovně, následně došlo k oživení ekonomiky, které mělo vést k dosažení stejné úrovně HDP, jako před transformací. V Česku dochází k stagnaci na rozdíl od jiných transformujících se ekonomik. 1990-1993 byl transformační proces v české ekonomice provázen průměrným meziročním poklesem reálného HDP o -7,3% - srovnáváno s krizí 30. let - utlumení soukromé i veřejné spotřeby včetně investiční aktivity. Rozpad RVHP se taktéž negativně projevil do úrovně HDP, vedl k omezení vývozů. Ekonomika se v 1991 propadla na 38. místo ve světě.
K výraznějšímu obnovení růstu HDP došlo 1994 – 1996 – investiční boom.