Světová ekonomika výcuc

1997-1998 ekonomická recese – nebyly vytvořeny podmínky pro restrukturalizaci. Přehnaná restriktivní politika dlouhodobě omezila domácí poptávku, důsledkem byl nejpomalejší ekonomický růst v rámci kandidátských zemí. 1999 obnoven ekonomický růst – ale byl nižší než v EU

Ekonomická integrace ČR do EU urychlila vytváření tržního systému (splnění kritérií EU).

ČR patří ve skupině 10 států, které v květnu 2004 vstoupily do EU, k ekonomicky nejrozvinutějším (lepší je Kypr a Slovinsko).

V roce 2005 česká ekonomika dost zaostává, zaznamenává dlouhodobě nižší dynamiku růstu HDP, než je tomu u ostatních nových členských států.

Pro EU je nyní typické, že státy s nižší ekonomickou úrovní zaznamenávají vyšší ekonomický růst než bohatší státy a průměr EU – to vytváří potenciální prostor pro zrychlení dynamiky růstu HDP.

Nižší ekonomická úroveň státu se odráží v jeho nižší cenové hladině v porovnání s EU (2005) – dosahuje ČR zhruba 56% průměru EU. Výrazná diferenciace úrovně cenových hladin je pro ČR velký problém v procesu přijímání euro. Konvergenci cenových hladin je možno považovat za jeden ze základních předpokladů úspěšného zapojení ČR do struktury EMU (riziko cenového nárazu, ekonomických a sociálních otřesů).

ČR dle indexu kurzové odchylky ERDI v roce 2005 řadí mezi státy s největší disproporcí cenové hladiny vůči EU.

Strukturální změny, ke kterým dochází, tvoří základ reálné konvergence se státy EU.

Komplikovanost restrukturalizačního procesu v podmínkách české ekonomiky je významně ovlivňována několika faktory:

• vybaveností ČR přírodními podmínkami

• dosaženým stupněm ekonomického rozvoje

• útlumem ekonomické aktivity na počátku transformace, především v letech 1990-1993, který se odrazil v útlumu výroby hmotných statků

• odklon od spotřeby hmotných statků ke službám, ve spotřebě hmotných statků se poptávka přesouvá k produktům s vyšším stupněm zpracování

• uplatňováním specifických potřeb rozvoje tržního systému, zejména pak služeb spojených s transformací podnikového sektoru

Vlivem těchto faktorů dochází postupně k poklesu podílu výrobních odvětví (zemědělství, průmysl, stavebnictví) a růstu podílu sektoru služeb na tvorbě HDP. ČR ve velmi krátké době docílila výrazného posunu ve struktuře své ekonomiky od industrializačního typu k typu modernímu = SIA.

Politické a ekonomické reformy zaznamenaly nový přístup k zahraničnímu kapitálu a investicím, od kterých se očekávalo, že dokážou zmírnit negativní dopady transformace ekonomiky především v oblasti rostoucí nezaměstnanosti. Do ČR směřoval největší příliv zahraničních investic (ve srovnání se zeměmi Stře. a V Evropy).

Míra zapojení do mezinárodní dělby práce - ke státům s vysokým stupněm otevřenosti ekonomiky patří Slovensko a ČR, ostatní státy takové relace nedosahují. ČR je malá a otevřená ekonomika