Světová ekonomika výcuc

• Za základ zavedení tržní ekonomiky se považují tyto kroky:

  • zrovnoprávnění vlastnických forem a vytvoření odpovídajících institucí - vytvoření konkurenčního prostředí, zvýšení zodpovědnosti výrobců

  • cenová reforma – daná odstranění dotací k cenám, cenová liberalizace

  • liberalizace zahraničního obchodu – odbourání státního monopolu zahraničního obchodu a devizového monopolu umožní vstup zahraniční konkurence, která vytvoří účinný tlak na domácí výrobce

  • reforma měnových kurzů – vedoucí ke vzniku plné směnitelnosti měn

  • vytvoření finančního a kapitálového trhu – který optimálně alokuje nedostatkový kapitál a podpoří domácí úspory

  • vytvoření odpovídajícího právního prostředí

Transformační proces šokovou cestou proběhl úspěšně v evropských CPE kromě NDR a Jugoslávie (i ČR). Byl spojen s provedením nezbytných institucionálních opatření, uvolněním cen a otevřením ekonomiky. Změny vedly k charakteristické transformační depresi, kterou vyvolal pokles poptávky domácností i výrobců vlivem masivního uvolnění cen a devalvace měny. K jejímu provedení byl nutný politický konsenzus a fungující demokratický stát.

Transformace vedla k zániku řady podniků i celých odvětví, ty byly nahrazeny novými odvětvími budovanými díky značnému přílivu FDI.

• Důsledky:

  • pokles úrovně HDP, ČR se na úroveň HDP před transformací (z roku 1991) dostala až roce 2000

  • důchodová diferenciace obyvatelstva

  • nezaměstnanost, chudoba

  • Postupně došlo k obnovení dynamiky růstu ekonomiky v rámci nové modernizované struktury.

Rozpadem tábora zemí socialismu se vytvořily i nové podmínky pro jejich opětovné zapojení do světové ekonomiky - obchod se přesměroval z SSSR na EU, místo RVHP nahradila načas CEFTA. Země se staly členy EU, vstup zemí do světových institucí: IMF, IBRD, WTO

Socialistické země druhé generace – rozvojové země Afriky a Asie, které hledaly v CPE řešení problémů zaostalosti. To je přivedlo na pokraj hladomoru a občanské války.

Specifika transformace v Rusku a Číně

• Transformace v Rusku – šoková cesta

Problém Ruska byl v jeho hospodářské a společenské zaostalosti

V r. 1906-1911 Rusko se stalo významným exportérem obilí, došlo k rozvoji soukromého průmyslu a povznesení venkova, vytvářely se potřebné instituce (bankovní sektor).

• Lenin - prosadil Novou válečnou politiku (NEP). Stát si ponechal ve vlastnictví jen klíčové podniky, umožnil rozvoj středního a malého podnikání, zejm. na venkově. Přihlásil se k závazkům carského Ruska a získal kapitálové zdroje ze zahraničí a byl obnoven export obilí a ropy. Rozvíjela se ekonomika - elektrizace Ruska (budovány elektrárny, rozvodná síť), odvětví průmyslu potřebná pro rozvoj zemědělství a osobní potřeby obyvatelstva. Zemědělství produkovalo na export, rozvíjela se odvětví lehkého průmyslu. Tento rozvoj byl ukončen Leninovou smrtí.

• Stalin - vyšel z téze rozšíření revoluce po celém světě, což vyžadovalo zbraně a tedy rozvoj těžkého průmyslu. Ten byl náročný na kapitál. Potřebné zdroje byly získány krádeží - cenovou politikou, likvidací odbojných zemědělců a násilnou kolektivizací, kdy byly předisponovány zdroje ze zemědělství do průmyslu za cenu dlouhodobého úpadku zemědělství (výsledek - hladomor 30. léta). Motivace byla nahrazena násilím a terorem (konstruktéři a vědci prošli gulagy). Stalinovou diktaturu před zhroucením zachránila 2. svět válka. Přišla další etapa – destalinizace - zájem o životní úroveň obyvatelstva.

• Chruščov - hrozba válkou byla nahrazena mírovým soutěžením a úspěchy v rozvoji ekonomiky a vědy. Násilí bylo nahrazeno skrytou manipulací a důslednou izolací od okolního světa (gulagy pořád byly v kurzu). V ekonomické soutěži nebylo dosaženo Chruščovem slibovaných úspěchů. Ekonomické reformy v Rusku měly jen formální a akademický charakter.

• Gorbačov - nové vedení si uvědomilo neschopnost obstát v soutěži s USA a nutnost zásadních změn ekonomiky a politiky. Gorbačova perestrojka – měla za účel uvolnit iniciativu občana, dát mu svobodu a pocit zodpovědnosti. V tomto období došlo k vnitropolitickému uvolnění, k obnovení prvků demokracie, ale prováděná ekonomická reforma nebyla důsledná a její koncept byl od začátku nejasný (Gorbačovovou představou o reformě byl vlastně Leninův NEP). Vedlo to k rozpadu SSSR a ke vzniku řady samostatných států (r. 1991, rozpad i státní moci).

• Dnes v Rusku probíhá souběžně navzájem 5 závislých transformací:

  • od totality k demokracii

  • od plánované ekonomiky k ekonomice tržní

  • od válečné ke spotřebitelské ekonomice

  • od unitárního k federálnímu státu

  • od super velmocenského postavení k normálnímu státu