Světová ekonomika výcuc

Nejdůležitějšími nositeli zahraničních investic jsou nadnárodní společnosti – přinášejí prospěch (nové technologie, zvyšují zaměstnanost, zlepšují organizaci řízení), ale mohou představovat i ztrátu národní suverenity RZ, ovládnutí domácí politiky – banánová republika.

Ačkoliv RZ usilují o čistý příliv finančních toků ze zahraničí, v globále dosahují opaku. Je to způsobeno:

• Relativním přebytkem kapitálu v ropných ekonomikách a ANIZ - relativní přebytek kapitálu v ropných ekonomikách RZ se paradoxně převádí do rozvinutých ekonomik z důvodu lepšího zhodnocení (místo aby investovali kapitál doma k restrukturalizaci ekonomiky, tak exportují).

• Zadlužeností rozvojového svět – vede ke snižování půjček

• Problematika zadlužení RZ

Proces zadlužování prošel historickým vývojem, který sahá až do koloniální doby.

• Situace před rokem 1914 - dochází k kapitálovým tokům z Evropy do rozvojových oblastí formou půjček. Londýn byl světovým centrem a mnoho ekonomik si půjčovalo prodejem svých bondů přes banky v Londýně. Při splácení půjček dochází k prodlevám a nesplácení (podmínky nebyly specifikovány ve smlouvách) → prudce klesá hodnota bondů → prudké ztráty pro držitele těchto aktiv.

  • Mezinárodní kapitálové doky do RZ vzrůstaly z důvodů:

    • Zahraniční investice se zdály výnosné

    • USA, Kanada, Argentina a Austrálie absorbovaly nejvíce půjček z Evropy, byly málo osídleny, a proto lákaly zkušené pracovní síly a podnikatele → snadnější splácení půjček. Evropské země investovaly do tropických oblastí → vyšší zisky než bondy

    • Britské vedoucí postavení ve světové ekonomice hrálo klíčovou roli v rozvoji mezinárodních investic – Anglie byla zdrojem úspor zbytku světa a trhem, kde bylo možno vydělávat peníze na splácení půjček. Britská vláda sehrála aktivní roli v zajištění rychlého urovnání prodlev, což nevedlo ke kolapsu mezinárodních financí a obchodu.

• Meziválečné období

Anglie ztratila výstavní postavení, toho se ujala USA. RZ prodávaly bondy USA a ty jim poskytovaly přímé zahraniční investice. V polovině 20. století poklesly ceny zemědělských produktů, americké úspory se orientovaly na rozvíjející se burzu CP → půjčky poklesly. 1929 dochází ke krach burzy a světová deprese vyvolala velký propad v oblasti zahraničních investic.

RZ omezily své importy (nebyly schopny si půjčovat v zahraničí) → následkem byl pokles agregátní poptávky v rozvinutých ekonomikách → ty zavedly bariéry na dovoz → negativní dopad na RZ, začaly prodlevy se splácením → RZ nesplácely své dluhy vzhledem k depresi a obchodním, restrikcím → nemožnost návratu k zahraničním půjčkám.

• 1945 -1971

Kapitálové toky do RZ měly 3 formy: oficiální půjčky, krátkodobé obchodní kredity garantované zahraničními exportéry a přímé zahraniční investice.