Světová ekonomika výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Stále více dlužníků mělo problém se splácením, proto vlády a mezinárodní instituce roku 1956 založily Pařížský klub – úkolem bylo vytvoření rámce pro převody dluhů na oficiální věřitele.
Po roce 1973
První ropný šok rozpoutal vlnu půjček soukromých komerčních bank RZ. To bylo způsobeno přebytkem běžného účtu PB ropných exportérů – ti půjčovaly průmyslovým zemím a ty pak RZ. Deficit běžných účtů PB rozvinutým ekonomik mělo za následek obrovský růst deficitů rozvojových ekonomik. Zadlužení RZ stouplo na 399 miliard USD v 1978.
Druhý ropný šok 1979 způsobil další zvýšení přebytku běžných účtu PB exportérů ropy a zhoršení deficitů RZ. USA uplatňovaly restriktivní monetární politiku, ta měla nepříznivý vliv na vývoj zadluženosti – rostla dolarová úroková míra a hodnota dolarového devizového kurzu – tím rostl LIBOR, na který byly vázány úrokové míry půjček RZ a úrokové zatížení RZ zaznamenalo obrovský vzestup. 1982 je zadluženost RZ 750 miliard USD
Mezinárodní dlužnická krize
byla způsobena devalvací mexického pesa s dopadem na celý rozvojový svět. Začala 12.8.1982, kdy Mexiko oznámilo neschopnost splácet dluh a požádalo IMF o restrukturalizaci dluhu.
Dlužníci Latinské Ameriky nebyly schopni splácet své dluhy a ani si půjčovat – došlo k poklesu půjček a zahraničního kapitálu komerčních bank. Koncem roku 1986 mělo více než 40 zemí Latinské Ameriky, Afriky a Asie obrovské externí finanční problémy.
Řešení mezinárodní finanční krize
Důležitou roli zda hraje IMF.
K řešení této krize existují mnoho přístupů:
Restrukturalizace dluhu – změna struktury dluhu, spočívající ve změně splatnosti úvěru, úrokových sazeb a úrokových plateb (prodloužení splatnosti na dvojnásobek)
Prodej dlužnických závazků, které mají formu obligací, prodávány s vysokým diskontem
Konverze dlužnických závazků – obchodují s nimi samy zadlužené ekonomiky, vysoká úroková sazba
K řešení bylo navrženo mnoho plánů, nejúspěšnější je Bradyho plán z 1989, založený na principu střednědobých reforem, snížení dluhu a dluhové služby věřiteli, použití prostředků mezinárodních měnových institucí, trvalé podpoře věřitelských vlád prostřednictvím restrukturalizací a poskytování nových úvěrů.
V současnosti (od roku 1998) se situace řeší oddlužováním nejvíce zadlužených chudým ekonomik v rámci iniciativy WB a IMF – Iniciativa HIPC (38 RZ, jen 17 dosáhlo oddlužení)
Charakteristika hlavních regionů rozvojového světa
Diference jednotlivých regionů je úzce spjata s délkou trvání jejich samostatnosti.
Rozvojový svět se dělí na hlavní rozvojové regiony:
mezi nejvíce zaostalé patří region africký
více vyspělý region asijský
nejvíce vyspělé region latinskoamerický
I v rámci regionů dochází k ekonomické diferenciaci. V Africe je to rozdíl mezi arabskou severní částí a subsaharskou Afrikou, v Asii mezi asijskými nově industrializovanými zeměmi a ostatními ekonomikami, v Latinské Americe mezi latinskoamerickými nově industrializovanými zeměmi a ostatními 29 zeměmi.