Světová ekonomika výcuc

Stále více dlužníků mělo problém se splácením, proto vlády a mezinárodní instituce roku 1956 založily Pařížský klub – úkolem bylo vytvoření rámce pro převody dluhů na oficiální věřitele.

• Po roce 1973

První ropný šok rozpoutal vlnu půjček soukromých komerčních bank RZ. To bylo způsobeno přebytkem běžného účtu PB ropných exportérů – ti půjčovaly průmyslovým zemím a ty pak RZ. Deficit běžných účtů PB rozvinutým ekonomik mělo za následek obrovský růst deficitů rozvojových ekonomik. Zadlužení RZ stouplo na 399 miliard USD v 1978.

Druhý ropný šok 1979 způsobil další zvýšení přebytku běžných účtu PB exportérů ropy a zhoršení deficitů RZ. USA uplatňovaly restriktivní monetární politiku, ta měla nepříznivý vliv na vývoj zadluženosti – rostla dolarová úroková míra a hodnota dolarového devizového kurzu – tím rostl LIBOR, na který byly vázány úrokové míry půjček RZ a úrokové zatížení RZ zaznamenalo obrovský vzestup. 1982 je zadluženost RZ 750 miliard USD

• Mezinárodní dlužnická krize

byla způsobena devalvací mexického pesa s dopadem na celý rozvojový svět. Začala 12.8.1982, kdy Mexiko oznámilo neschopnost splácet dluh a požádalo IMF o restrukturalizaci dluhu.

Dlužníci Latinské Ameriky nebyly schopni splácet své dluhy a ani si půjčovat – došlo k poklesu půjček a zahraničního kapitálu komerčních bank. Koncem roku 1986 mělo více než 40 zemí Latinské Ameriky, Afriky a Asie obrovské externí finanční problémy.

• Řešení mezinárodní finanční krize

Důležitou roli zda hraje IMF.

• K řešení této krize existují mnoho přístupů:

  • Restrukturalizace dluhu – změna struktury dluhu, spočívající ve změně splatnosti úvěru, úrokových sazeb a úrokových plateb (prodloužení splatnosti na dvojnásobek)

  • Prodej dlužnických závazků, které mají formu obligací, prodávány s vysokým diskontem

  • Konverze dlužnických závazků – obchodují s nimi samy zadlužené ekonomiky, vysoká úroková sazba

K řešení bylo navrženo mnoho plánů, nejúspěšnější je Bradyho plán z 1989, založený na principu střednědobých reforem, snížení dluhu a dluhové služby věřiteli, použití prostředků mezinárodních měnových institucí, trvalé podpoře věřitelských vlád prostřednictvím restrukturalizací a poskytování nových úvěrů.

V současnosti (od roku 1998) se situace řeší oddlužováním nejvíce zadlužených chudým ekonomik v rámci iniciativy WB a IMF – Iniciativa HIPC (38 RZ, jen 17 dosáhlo oddlužení)

• Charakteristika hlavních regionů rozvojového světa

Diference jednotlivých regionů je úzce spjata s délkou trvání jejich samostatnosti.

• Rozvojový svět se dělí na hlavní rozvojové regiony:

  • mezi nejvíce zaostalé patří region africký

  • více vyspělý region asijský

  • nejvíce vyspělé region latinskoamerický

I v rámci regionů dochází k ekonomické diferenciaci. V Africe je to rozdíl mezi arabskou severní částí a subsaharskou Afrikou, v Asii mezi asijskými nově industrializovanými zeměmi a ostatními ekonomikami, v Latinské Americe mezi latinskoamerickými nově industrializovanými zeměmi a ostatními 29 zeměmi.