Hospodářská politika přednášky

INTERVENCIONISTICKÝ PŘÍSTUP V USA

- v době velké krize klesá HDP v USA o 40% a nezaměstnanost dosahuje 25%
- intervencionistický program New Deal (Roosevelt):
* teoretickým zdrojem institucionalismus
* nezaměstnanost snižována prostřednictvím veřejných prací
* oživení průmyslu, zemědělství, reorganizace státních financí a bankovnictví
* zavedena kategorie minimální mzdy
* stát se v tržní ekonomice stává aktivním činitelem
* dlouhodobá práce s deficitem státního rozpočtu
* hospodářskému poklesu bráněnou podporu AD

INTERVENCIONISTICKÝ PŘÍSTUP A NEOKLASICKÁ SYNTÉZA V USA

- v roce 1946 byl přijet zákon o plné zaměstnanosti
- zřízená rada ekonomických poradců
- do konce 50. let se prosazovala krátkodobá stabilizační politika
- od 60. let snahy o dlouhodobou stabilizační HP (neoklasická syntéza, využití jak fiskální tak monetární politiky)
- New Economics
* realizován za prezidenta Kennedyho a L. B. Johnsona
* odstranění recesní mezery a změna požadavků na vyrovnanost SR
* využívat MP v souladu s FP
* rozvíjet nabídkovou stranu ekonomiky a realizovat přerozdělování národního důchodu

PHP V USA

- problém z počátku 70. let vedly ke změně HP koncepce
- vláda prezidenta Cartera
* deregulace a kontrola celkové peněžní nabídky
- reaanomika
* vycházela z ESN a monetarismu
* snížení růstu federálních výdajů
* snížení federálních daňových sazeb
* uvolnění federálních regulačních opatření
* všechny oblasti konzistentní s monetární politikou
* cílem potlačení inflace a dosažení peněžní stability a malá vláda se zmenšeným a vyrovnaným rozpočtem

INDIKATIVNÍ PLÁNOVÁNÍ

- podstatou je státní intervencionismus (intervencionistický přístup) s vysokou mírou plánování při zachování soukromého vlastnictví výrobních prostředků
- je sice intervencionistického charakteru, ale na rozdíl od keynesiánství upřednostňuje nabídkovou stranu ekonomiky
- nevychází přímo z ekonomické teorie, ale je založeno na praktických zkušenostech s HP
Hlavním stimulační prostředky státu:
* státní rozpočet
* pomoc při investování
* pomoc při přeškolování pracovní síly
- odlišné od národohospodářského plánování CPE
- uplatňovalo se v Japonsku nebo Nizozemí, nejčistším příkladem je Francie
- ex ante koordinovaná ekonomika (poznámka: ex po (po) - ekonomie, která začne řešit problémy po té, kdy nastanou)
- propagátory J. Tinbergen a R. Fisch
- dva efekty:
* informační efekt
* kooperativní efekt
- Francouzské plánování
* začalo v roce 1947 (sestaven 4-letý plán)
* ústředním plánovacím orgánem Generální komisariát pro plánování + Ekonomická a sociální rada a Nejvyšší rada pro plánování
* hlavním nástrojem bylo financování investičních programů z prostředků státního rozpočtu = fiskální dohody
- přirozený monopol - může vzniknout

Indikativní plánování ve Francii

- plány 1947 - 1961 - období rekonstrukce s prioritou investic, výroby a obnovy
- období 60. let zlaté období - indikativní plánování na vrcholu
- 70. léta - vnitřní i vnější hospodářské poruchy - upuštěno od kvantifikace dílů
- 1. polovina 80. let - modernizace Francie - 12 prioritních programů, které měly zajistit technologický a kvalifikační pokrok a rozvoj nevýrobní sféry
- rok 1986 obrat v politice ke konzervatismu, nový 10. plán odpovídající prioritám nové vlády - příprava země na vstup do jednotného vnitřního trhu Evropy

JAPONSKÝ HOSPODÁŘSKÝ ZÁZRAK

- po 2. světové válce silně narušené hospodářství
- hospodářský vývoj rozdělujeme na tři etapy:
* 50. - 60. léta - povalečná obnova
* 70. - 80 léta - významná úloha spotřebního průmyslu
* 90. léta - exportně determinované strategie
- Japonsko se vyznačuje a odlišuje:
* výraznou závislosti na dovozu surovin
* pracovní silou
* organizací řízení (keiretsu - je struktura, která je typická pro Japonsko, jedná se o propojení bank a silných , personální unie)
* akumulací kapitálu
* hospodářskou politikou



HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA JAPONSKA

- intervencionistická, zároveň úsporná
- hlavní zásady HP:
* indikativní plánování
* vládní průmyslová politika
* proexportní politika
- indikativní plánování (EPA)
* krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé plány
* systém klouzavých plánů
- vládní průmyslová politika (MITI)
* prognózy a formulace strukturální politiky
* přidělování prostředků jednotlivých odvětvím
* selektivní daňová politika
* kontrola ZO
* podpora vědeckotechnického rozvoje
* příprava programů pro útlumová odvětví
* příprava strategie pro podporu drobného a středního podnikání
- proexportní politika
* základní povinnost MITI
* realizace vývozu za dumpingové ceny ( je cena, která je nižší než jsou naše výrobní náklady)
* Japonská organizace pojišťování obchodu a investic
- v období 50 a 60 let dosahovala Japonská ekonomika vysokých temp růstu
- na počátku 90. let došlo ke zpomalení = recese = krize

NĚMECKÉ SOCIÁLNĚ-TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ORDOLIBERALISMUS

- Německo po válce
* zdevastované
* rozdělení do 4 vojenských pásem
* existence přiděleného systému
* výroba přerušena

- Rok 1948
* provedená měnová reforma
* transformace na územích ovládaných USA, VB a Francií
* mezinárodní pomoc prostřednictvím Marshallova plánu
- duchovním otcem transformace je Erhard, který inspiroval ordoliberalismus

HP má v rámci ordoliberalismu zajišťovat
- měla proinvestiční charakter
- byla zaměřená proexportně a protiimportně
- obsahovala řadu sociálně politických opatření

- 60. léta
* zákon o stabilitě a růstu
* zřízená poradní skupina, která posuzovala stav hospodářství a navrhovala odpovídající strategie
* globální regulování

60. léta = obrat v hospodářské politice ke keynesiánské strategii, hlavním nástrojem se stává rozpočtová politika



- 70. léta
* ropné šoky a inflační tlaky
* díky sociálním programům roste rozpočtový deficit i veřejný sektor
* centrální banka však stále provádí protiinflační politiku

- 80. léta
* vláda H. Kohla - konzervativní obrat HP
* návrat k sociálním tržnímu hospodářství

ŠVEDSKÝ STÁT BLAHOBYTU

- koncepci státu blahobytu aplikovalo Švédsko jako první na světě
- pokus o nalezení "třetí ceny" mezi liberální tržní a centrálně řízenou ekonomiku
- tento model se začal využívat ve 30. letech 20. století
- úspěchy
* Švédsko má jedno z nejvyšších HDP na obyvatele
* odstraněná chudoba a sociální konflikty
- problémy
* vysoké daně nemotivují k vyšší pracovní aktivitě a vedou k odlivu kapitálu ze země

- hlavním znakem modelu je
*negociační ekonomika (ekonomika, která je založená na vyjednávání, hrozící konflikty se snaží řešit dopředu - setkávají se zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a vlády jednají o tom, jak to udělat, aby byli všichni spokojení)

Negociační ekonomika
- prostřednictvím jednání se předchází vzniku konfliktů
- decentralizace veřejné moci , delegace státní moci na mnořství institucí
- nejdříve probíhá na trhu práce a postupně se rozšiřuje do dalších oblasti

Švédský stát blahobytu sleduje 3 priority
- zabezpečení plné zaměstnanosti
- dosažení optimální sociální rovnosti
- vybudování systému sociální a zdravotní zabezpečení
- makroekonomická stabilizační politika je orientována na udržení vysoké konkurenceschopnosti domácích výrobců

Systém rezervních investičních fondů
- nástroj makroekonomické politiky sloužící ke stabilizaci investičního procesu

3. etapy vývoje Švédského blahobytu
* 1932 - 1955 - počáteční etapa
* 1955 - 1973 - fáze rozkvětu
* 1973 - do současnosti - období krize modelu

- nejvyšším problémem je vysoké zdanění (novelizace příjmů)
- Benevolentní pracovní zákonodárství