Hospodářská politika vypracované otázky k ústní
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Základní úrokové sazby
2T Repo sazba 0,05 %
Diskontní sazba 0,05 %
Lombardní sazba 0,25 %
PMR 2,00%
Nástroje MP (přímé x nepřímé)
Nástroje monetární politiky
Přímé:
Pravidla likvidity – stanovení závazné struktury aktiv a pasiv obchodním bankám, a to CB
Úrokové limity – minimální sazby z úvěrů a min nebo max sazby z vkladů, pomocí kterých se CB snaží regulovat velikost úspor v ekonomice
Úvěrové limity – absolutní stanovují max objem úvěrů, které mohou banky poskytnout svým klientům, relativníurčují jaký objem úvěrů mohou získat OB od CB
Povinné vklady – povinnost subjektů vést své účty u CB, většinou se jedná o orgány veřejné správy
Doporučení, výzvy, gentlemanské dohody
Nepřímé:
Operace na volném trhu – nejčastěji používané, nákup a prodej CP (přímé operace, repo operace)
Diskontní nástroje – úvěry CB poskytované OB a sazby z těchto úvěrů (běžný úvěr, reeskontní, lombardní)
Povinné minimální rezervy – CB stanoví povinné rezervy pro OB
Kurzové (devizové) intervence – udržování optimálního devizového kurzu, ovlivňovat ho může CB přímo (nákup, prodej zahraniční měny) nebo nepřímo (změna úrokových sazeb)
Transmisní mechanismy MP
Transmisní mechanismy monetární politiky
představuje kauzální vztahy mezi použitím měnovými nástroji CB a cílem, jehož má být nástroji dosaženo.
Obecně platí, že pomocí nástrojů monetární politiky jsou ovlivněna operativní (krátkodobá) kritéria, ty pak působí na kritéria zprostředkující (střednědobá). Následně je jejich prostřednictvím ovlivněn konečný cíl monetární politiky.
Keynesiánský transmisní mechanismus
Stabilizační přístupy směřující ke stimulaci produktu a zaměstnanosti.
Keynesiánci využívali CB ke stabilizaci nízkých úrokových sazeb, který by prostřednictvím sazeb dlouhodobých podpořili agregátní poptávku (zejména investice) a tedy i ekonomický růst
Monetaristický transmisní mechanismus
Zde je již vlastí cíl tedy určitá úroveň inflace.
Pokud CB chce snížit inflaci, pak se pokusí ovlivnit operativní kritérium tzn. monetární bázi (MB) a to operacemi na volném trhu. Potřebuje monetární bázi snížit, tedy prodá cenné papíry bankám obchodním a sníží jejich rezervy. Následně by měla poklesnout peněžní zásoba (M), kde velikost poklesu závisí na velikosti peněžního multiplikátoru. Pokles peněžní zásoby způsobí pokles cenové hladiny (inflace).
Velikost peněžního multiplikátoru není konstantní (tzn., že např. rychlost obratu peněz nemusí být odhadnutelná)
Úvěrový transmisní mechanismum
CB ovlivňuje velikost bankovních rezerv, což ovlivňuje objem poskytovaných úvěrů v ekonomice.
Velikost úvěrů má potom vliv na velikost nominálního produktu.
Inflační cílování
Inflace je obvykle chápána jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice
Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje, je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země
V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen.
V ČR inflaci měří Český statistický úřad, na jehož internetových stránkách lze nalézt podrobnosti o měření inflace v ČR
CB si stanoví inflační cíl, který se zaváže naplnit. Zároveň s ohledem na zpoždění monetární politiky vypracovává inflační prognózy. Pokud se inflační prognóza odchyluje od stanoveného cíle, potom se dostávají ke slovu nástroje monetární politiky, zpravidla ovlivnění krátkodobých úrokových sazeb (např. repo sazby) s cílem změnit vývoj inflace.
Výhoda: CB působí výrazně na inflační očekávání a tí i na skutečnou inflaci
Nevýhoda: politiku CB nelze sledovat na jasných mezicílech.