Hospodářská politika vypracované otázky k ústní

Indikativní plánování ve Francii

Indikativní plánování

• Podstatou je státní intervence s vysokou mírou plánování při zachování soukromého vlastnictví výrobních prostředků

• Je sice interven. Charakteru, ale na rozdíl od keynesiánství upřednostňuje nabídkovou stranu ekonomiky

• Nevychází přímo z ekonomické teorie, ale je založeno na praktických zkušenostech s HP

• Hlavní stimulační prostředky státu:

  • Státní rozpočet

  • Pomoc při investování

  • Pomoc při pěstování prac. Síly

• Odlišné od národohospodářského plánování CPE

• Uplatňovalo se v Japonsku nebo Nizozemí, nejčistším příkladem je Francie.

• EX ANTE koordinovaná ekonomika

• Propagátory J. Tinbergen a R. Frish

• Dva efekty:

  • Informační efekt

  • Kooperativní efekt

• Francouzské plánování

  • Začalo v roce 1947 ( sestaven 4letý plán )

  • Ustředním plánovacím orgánem Generální komisariát pro plánování + Ekonomická a sociální rada a Nejvyšší rada pro plánování

  • Hlavním nástrojem bylo financování investičních programů z prostředků SR = Fiskální dohody

Indikativní plánování ve Francii

• Plány 1947 – 1961 – období rekonstrukce s prioritou investic

• Období 60. let – zlaté období – indikativní plánování na vrcholu

• 70. léta – vnitřní a vnější hospodářské poruchy – upuštěno od kvantifikace cílů

• Od 1. poloviny 80.let – modernizace Francie – 12 prioritních programů, které měly zajistit technologický a kvalifikační pokrok a rozvoj nevýrobní sféry

• Rok 1989 obrat v politice ke konzervatismu, nový 10. plán odpovídající prioritám nové vlády – příprava země na vstup do jednotného vnitřního trhu Evropy

Japonský hospodářský zázrak

(Japonsko je císařství, a mají parlamentní demokracii)

• Po 2. Světové válce silně narušené hospodářství

• Hospodářský vývoj rozdělujeme na tři etapy:

• 50.-60. Léta – poválečná obnova

• 70. a 80. Léta – významná úloha spotřebního průmyslu

• 90. léta – exportně determinované strategie

• Japonsko se vyznačuje a odlišuje:

• výraznou závislostí na dovozu surovin

• pracovní silou

• Organizací řízení (keiretsu, personální unie)

• Akumulací kapitálu

• Hospodářskou politikou

HP Japonska

• Intervencionistická, zároveň úsporná

• Hlavní zásady HP:

• Indikativní plánování

• Vládní průmyslová politika

• Proexportní politika

• Indikativní plánování (EPA-úřad pro ekonomické plánování)

• Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé plány

• Systém klouzavých plánů

• Vládní průmyslová politika (MITI – ministerstvo průmyslu a obchodu a úzce spolupracuje s ministerstvem financí)

• Prognózy a formulace strukturální politiky

• Přidělování prostředků jednotlivým odvětvím

• Selektivní daňová politika

• Kontrola ZO

• Podpora vědeckotechnického rozvoje

• Příprava programů pro útlumová odvětví

• Příprava strategie pro podporu drobného a středního podnikání

HP Japonska