Makroekonomie zápisky z přednášek

1. státní rozpočet,

2. rozpočty místní samosprávy,

3. speciální fondy,

4. finance státních podniků.

Státní rozpočet:
-centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají státní orgány,
-tvoří, rozděluje a používá na principu:nenávratnosti,
-ne ekvivalence a nedobrovolnosti,
-je schvalován zákonodárnými sbory,
-má podobu rozpočtového zákona,
-je sestavován MF, které odpovídá i za jeho plnění.

Funkce státního rozpočtu:
-plní funkce odvozené od funkce veřejných financí:

ALOKAČNÍ - realizuje se pomocí financování potřeb veřejného sektoru,

REDISTRIBUČNÍ -spojena s přerozdělováním části GDP a zmírňováním nerovností mezi subjekty, ke kterým plynou prostřednictvím transferů, progresivních daní, dotacemi určitého statku,

STABILIZAČNÍ - ovlivňování ekonomické stability pomocí příjmů a výdajů SR, veřejné finance jako součást hospodářské politiky, prorůstá do makroekonomické problematiky.

Státní rozpočet:
Příjmy SR tvoří daně (přímé, nepřímé), poplatky, příjmy z privatizace apod.

Výdaje tvoří transfery obyvatelstvu, mandatorní výdaje na jednotlivé politiky, výdaje na nákup výrobků a služeb

V ČR se sestavuje na 1 kalendářní rok a má podobu zákona (v případě neschválení PS se hospodaří dle rozpočtového provizoria)

Do systému veřejných financí se kromě SR řadí také rozpočty krajů a obcí a také státní fondy.

Proces:
-příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné),
-projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné),
-realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku,
-následná kontrola

Státní rozpočet:
-může být vyrovnaný, přebytkový, deficitní

-pokud je deficitní: strukturální deficit – je způsoben špatně nastavenými opatřeními FP

-cyklický deficit - důsledek cyklického vývoje reálného produktu (v období recese klesá výběr daní, navíc se zvýší i transferové platby)

-skutečný rozpočtový deficit – součet cyklického a strukturálního deficitu

KRÁTKODOBÝ SCHODEK – jeho účinky mohou být krátkodobě pozitivní, např. ve směru eliminace vlivu exogenních faktorů na objem veřejných výdajů (cenové šoky, přírodní katastrofy, ekonomická recese, nezaměstnanost). Je kryt emisí státních pokladničních poukázek a výsledný emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů,

DLOUHODOBÝ SCHODEK – má negativní důsledky - vede k růstu veřejného dluhu a dluhová služba se stává pro rozpočet břemenem, dále vede k omezení možnosti využití nástrojů stabilizační fiskální politiky, přináší také inflační tlaky nebo dochází k omezování soukromých investic (tzv. vytěsňovací efekt

Dluh:

1. VEŘEJNÝ DLUH - suma minulých rozpočtových schodků, je financován dluhovým financováním, peněžním financováním, ze státních aktiv;

2. VNITŘNÍ DLUH – kryt půjčkami v podobě dluhopisů vlád, které nakupují domácí subjekty,

3. ZAHRANIČNÍ DLUH - kryt půjčkami vlád, které nakupují zahraniční subjekty.

4. HRUBÝ DLUH - celkový objem závazků státu,

5. ČISTÝ DLUH - hrubý dluh snížený o objem pohledávek státu, liší se od hrubého o částku státních finančních aktiv (tj. půjčky soukromému sektoru, hotovost, státní podíl na akciovém majetku soukromých společností a devizové rezervy);