Makroekonomie zápisky z přednášek

Dluh se vykazuje jako hrubý.

VEŘEJNÝ DLUH – je souhrnem závazků státu; subjektů územní samosprávy (obcí, krajů); mimorozpočtových finančních účelových fondů; veřejnoprávních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou; státních podniků.
Veřejný dluh je výrazem dlouhodobé fiskální nerovnováhy, příčnou vzniku a prohlubování veřejného dluhu je kumulování rozpočtových deficitů, zejména státního rozpočtu

Veřejný dluh členíme na: hrubý (celkový objem závazků); a čistý (hrubý dluh – pohledávky)

Způsoby krytí dluhu:

• peněžní krytí – vláda si vezme úvěr od centrální banky, což se projeví v růstu monetární báze, a tím i cenové hladiny, a proto je tato praxe v řadě zemí omezena či zakázána;

• dluhové krytí – jedná se o transformaci deficitu do veřejného dluhu, což je uskutečněno:

• domácím úvěrem (transformace deficitu do domácího dluhu), který je většinou realizován v podobě vydání státních dluhopisů,

• zahraničním úvěrem (transformace deficitu do zahraničního dluhu);

• krytí pomocí zvyšování daní;

• krytí prostřednictvím prodeje státních aktiv – v tranzitivních ekonomikách je běžné krytí rozpočtových deficitů prodejem státního majetku v privatizaci;

• krytí deficitu přebytkem z minulých let - což je bohužel málo častý případ.

Vývoj veřejného dluhu lze charakterizovat takto:
-státní dluh roste významně od roku 1997;
-od roku 2004 roste vnější dluh;
-klesá krytí státního dluhu prostřednictvím státních pokladničních poukázek;
-zvyšují se náklady spojené s dluhovou službou;
-roste podíl dluhu na HDP;
-roste dluh obcí.

(26.-33. grafy)

Nástroje fiskální politiky:
Diskreční opatření zpravidla vlády či parlamentu jsou jednorázovými rozhodnutími např. změny daňových sazeb či stanovení výše vládních výdajů v dané kapitole SR či další vědomé (záměrné) opatření za účelem makroekon.stabilizace

Vestavěné stabilizátory působí automaticky po svém zavedení, tj. nevyžadují žádná další rozhodnutí. Působí proticyklicky a patří sem zejména systém pojištění v nezaměstnanosti či progresivní zdanění

-dlouhodobá opatření, která po zabudování do systému působí proticyklicky (za podmínky relativně stabilní P; působí samočinně,

• progresivní důchodové daně,

• dávky v nezaměstnanosti a pojištění v nezaměstnanosti,

• Mandatorní výdaje ze SR

Není-li cenová hladina stálá, působí procyklicky, vzniká stagflace (důchod klesá a roste cenová hladina).

Typy fiskální politiky:

EXPANZIVNÍ - vláda působí pomocí fiskálních operací na zvyšování agregátní poptávky = fiskální expanze, cílem je zvýšit úroveň rovnovážného důchodu, a tím zvýšit úroveň zaměstnanosti,

RESTRIKTIVNÍ – vláda působí pomocí fiskálních operací na pokles agregátní poptávky = fiskální restrikce, za předpokladu nedostatečného využití zdrojů nebo při plném využití zdrojů.