Municipální a regionální finance přednášky

Municipální a regionální finance

Podmínky pro absolvování předmětu:

• Aktivní účast na seminářích – účast 60%

• průběžný test 10 b. (14.11. 2017) v době přenášky, budeme psát v aule o půl 9 – teorie, příklady

• případový studie s prezentací 8 b.

• písemná zkouška 36 b.

• 31.10. účast na jednání zastupitelstva Statutárního města Karviná v 8 hodin ve VS

• na semináře noste kalkulačky (nosit vytištěné papíry)

• Literatura: Provazníkova R. (2015) financování měst, obcí a regionů

• závěrečná písemná zkouška, max. počet bodů 36, otázky ano ne (5x)…

Východiska municipálních a regionálních financí

1. přednáška

Veřejné finance – principy, subjekty

Veřejné finance:

• finanční vztahy související s přerozdělováním národního důchodu mezi skupinami obyvatelstva

• veškeré finanční prostředky, kterými disponuje stát, státní orgány a ostatní veřejnoprávní orgány a organizace

Subjekty:

• vláda, parlament, místní samosprávy, fondy a pojišťovny

Základní principy veřejných financí:

• nenávratnost

• neekvivalence

• nedobrovolnost

Vymezení regionálních a municipálních financí

• Municipální (místní) a regionální finance se zabývají financováním a hospodařením ÚSC – v ČR: nižší a vyšší ÚSC, dobrovolné svazky obcí

• Územní samospráva na základě stanovené působnosti a ekonomických podmínek vykonává VS na území menším než je stát

• Místní správa – označuje nejnižší úroveň VS. Pokud je však územní veřejná správa zřízena pouze na jedné úrovni, územní a místní správa splývají

Vládní úrovně a jejich rozpočty:

• podle definice přijaté MMF a zeměmi OECD se rozlišují 4 vládní úrovně:

  • ústřední vláda v unitárních státech, či federální ve federálních státech

  • republiková (státní, zemská, provincionální, regionální) vláda – může jít o státy, provincie, země (ve federálních zemích), regiony, okresy, diskrity – v ČR kraje

  • místní (municipální) vláda

  • nadnárodní vláda

Modely územní správy

• tradice, národnostní a etnické poměry, politické poměry

• angloamerické systém – v nižších správních jednotkách mají výlučné postavení územně samosprávné orgány

• francouzský systém – na nižší správní úrovni funguje vícestupňová územní samospráva a tzv. dekoncentráty (což jsou decentralizované orgány státní správy), které na místní úrovni zajišťují státní správu

• smíšení systém – obce a další jednotky územní samosprávy vykonávají vlastní samosprávu a současně v mezích zákona i státní správu v rámci tzv. přenesené působnosti

Vznik územní samosprávy:

• přirozeně

• uměle

• každý stupeň ÚSC je vymezen geograficky

• rozhodování je založeno na veřejné volbě a je realizováno buď přímou volbou (např. refendem) nebo nepřímou formou – tzv. zastupitelskou demokracií (volení zástupci, zastupitelé)