dětská poezie

zábavné poznávání světa 

přirozená komunikace s okolím 

významová rovina nemusí být prioritní 

důležitý je rytmus 

artikulační nosnost, např.  Zaželezilo-li se železo či 
nezaželezilo-li se? Pan kaplan v kapli plakal,… 

spojení s pohybem/mimikou, např. paci, paci, 
pacičky… 

expresivní a emocionální aspekt 

Lidová poezie IV. 

Lidová slovesnost představovala významné inspirativní a 
regenerační východisko pro tvorbu autorskou. V NO byla 
pokládána za vzor uměleckého mistrovství (Toman, 2008). 

Dětský folklor vychází opakovaně jak   


v původní podobě, např. K. J. Erben – Prostonárodní české písně 
a říkadla, 1862-64;  K. Plicka a J. Volf – Český rok: Jaro, 1947; 
Léto, 1950; Podzim, 1954; Zima, 1960 

v moderních antologiích, např. K. Černý – Byl jeden domeček, 
1995; M. Motlová – Česká říkadla, písničky a pohádky, 2003; J. 
Eislertová – Šla Nanynka do zelí, 2002 aj.  

Umělá poezie I. 
Z hlediska jejího vývoje lze zachytit její 3 vývojová stádia: 


mentorské autoritativní (didaktické) – historické 
počátky, plní fce mimoestetické, vzdělávací a výchovné; 
zvládání techniky čtení, zapamatování poznatků (15. – 18. 
stol.), mravní a křesťanská ponaučení 

stádium zachycující emocionální sféru (počínaje 
romantismem) 

stádium 20. století (chápe dětství jako zdroj inspirace) 
 

Ukázky: 
Od Boha čiňme počátek a bude dobrý pořádek 
S Pánem Bohem počínám,/s Pánem Bohem dokonám./ Člověk slabý 

nic nezmůže,/ jestli Pán Bůh nepomůže./ Pane Bože, pomáhej,/ 

chuť a sílu k práci dej. 

 
Pilné děti 
Je nás dětí jako smetí, / je nás pěkná hromádka;/matičky své 

posloucháme/ jak ta drobná kuřátka.// Je nás dětí jako máku,/ je 

nás plná světnice;/ děláme vše pořádku,/ vše jde jako na nitce.//