dětská poezie

Každý pilen jako včelka,/ žádný v práci nelení,/ aby se nám dobře 

vedlo/i s rodiči na zemi. 

JURSA J. Čítanka pro školy obecné, díl I. Praha, 1910. 

Umělá poezie II. 
Tematicky zahrnují verše pro děti tytéž okruhy jako pro 

dospělé, ovšem transformované s ohledem na mentalitu 
adresáta: 

oživení světa zvířat, ptáků, stromů 

užití pohádkových motivů 

kompozičně autor líčí, popisuje 

forma dialogu dospělý – dítě 

žádoucí je rytmus a rým 

setkáváme se s pořekadly, veršovanou pohádkou, 
komickým zvířecím eposem, baladou, bajkou, abecedářem 
aj. 

Umělá poezie - vývoj 
V počátcích NÁBOŽENSKÝ A MORALISTNÍ CHARAKTER; od 

poloviny 16. století se objevují verše světského charakteru: 

didaktický cíl 

mravně výchovný cíl 

vzdělávací cíl 

  
Tento stav trvá zhruba do poloviny 19. století; má to pragmatický 

význam, verše často slouží k snadnějšímu zapamatování poznatků. 

 
Protiváhou tohoto typu poezie je vždy poezie lidová. Její význam 

vzrůstá od 19. století. 

  
S ní jsou spojeny první pokusy o INTENCIONÁLNÍ POEZII (snaha 

přiblížit se světu dětí, antropomorfizace, personifikace, alegorie) 

Karel Alois Vinařický (1803 – 1868) 


kněz, literární kritik a básník 

Jeden z představitelů NO 

ohlasová poezie 

uvědomuje si nutnost LDM a její teoretickou propracovanost 

lyrické verše, hádanky, písňové texty a bajky 

mnohé texty zlidověly (Tluče bubeníček, tluče na buben,…) 

důraz na jazykovou čistotu 

Z díla: 


Kytka, dárek malým čtenářům (1842) 

Druhá kytka básní, bajek, písní a hádanek (1852), včetně 

obrázků a not 

Kytka básniček (1852) 

Abeceda česká (1838), učebnice a příručky pro české učitele 

Uk: Žežulice 
 

Po měsíci máji/pacholík šel v háji,/a žežulka s 

buku/zakukala: „ kuku,/škoda jara, kluku!“/Podle 

rozumu jak věděl/hoch žežulce