Konverze do židovství a křesťanství v antice

V závěru posoudíme naši současnou dobu, jíž předcházely krize z víry, politické zvraty, válečné běsnění a s ním v ruku v ruce jdoucí nesmírné utrpení lidí. a lidé znovu hledají duchovní ukotvení v novodobých mýtech, kultech a rituálech, vytvářejí nové rituály, na nichž si staví nové hodnotové žebříčky, jak si je stavěla náboženství, aby obstáli jako jednotlivci a skupiny v moderním světě, který vznáší nová témata a naplňování potřeb, které se nabízejí v moderní době, které si žádají nové technologie, které podmiňují společenské postavení jednotlivců a jejich ekonomickou a kariérní prosperitu. Jistě, že najdeme podobnosti mezi antickou dobou a moderní dobou, protože člověk, jeho potřeby daností, které uznávají, se v podstatě nemění. Bádání, které poskytuje téma konverze v antice i v průběhu dějin, přivede badatele, aby si zformuloval několik otázek, jejichž odpověď vyjasní cestu k tématu do moderní doby.. Ale to není všechno: k dispozici je odborná literatura, která je zaměřena na dějiny antiky a specializuje se na mnoho jiných témat, které vedou k cíli jeho díla. Nelze upřít ani Izraeli a ani Římu obrovský přínos pro budoucnost. Nelze rozhodně přehlédnout, jak hluboce antika zasáhla do dějin středověké Evropy, v němž se lidé inspirovali díly starověkých autorů, shromažďovali je překládali a citovali. Ani v novověku již moderní svět neopustil díla předchůdců Evropy, takže jsme i dnes schopni se zaobírat myšlenkami, dějinami, studovat je a posuzovat z našeho pohledu události a uvažovat o nich, jako o nosných informacích. Někteří i zkoumají podobnosti historických událostí v Římě se současnou Evropou, zvláště důsledky pádu západořímské říše, a tak se nevzdávají myšlenky pokládat Řím za bezprostředního předchůdce evropského kontinentu, i když tato otázka je daleko složitější. Do jaké míry je takové uvažování adekvátní, nechť posoudí srovnávací historie. Téma našeho článku nyní rozebírá otázky konverze v antice jako společenského fenoménu a nastoluje otázku společenských změn, které „obrácení“ vyvolalo do budoucnosti v raně středověkém evropském kontinentu a ve světě v souvislosti radikálními změnami klimatu vlivem helénismu a vznikem nových filosofických směrů, které dávaly návod, jak žít v novém změněném světě.

Moderní svět je mnohem radikálnější a složitější o to více, že podmínky si vyžadují rychlá a účinná řešení k zachování rovnováhy a udržení optimálního života na planetě v plném slova smyslu, jehož kvality jsou podmíněny lidskou činností. V současném světě stále považujeme monoteistická náboženství (křesťanství, judaismus a islám) za hlavní nositele nejen duchovního života, ale též nositele politického, filosofického a sociálního klimatu ve světě. Stav světových náboženství; křesťanství je dnes největším náboženstvím ve světě odhaduje se, že celkový počet jeho vyznavačů je více než dvě miliardy věřících, rozdělených do více než dvaceti tisíc různých sekt či církví; křesťanská církev je rozdělena na západní a východní větev a je rozdělena na ortodoxní převládající na Předním východě, a církve katolické, protestanské převažují spíše na západ. Islám je nejrychleji rostoucí náboženství a stále získává další konvertity, a to jak v západní Evropě, tak v USA, muslimové dnes převažují ve třiceti zemích světa jako v Nigérii, Indii, na Filipínách či severozápadní Číně tvoří podstatnou část obyvatelstva.7 Vztah judaismu ke křesťanství je velmi komplikovaný; vedoucí představitelé většiny směrů judaismu považují křesťanství za náboženství, které odporuje Tóře. 8 Změna myšlení moderních společností vyvolala řadu vlivných filosofických směrů, které se rozvinuly v v 19. a 20. stol. - 21 století a ovlivňují životní styl i nastolují proces filosofického „obrácení“ od tradičních zdrojů evropského myšlení: na přelomu 19. a 20. století, v němž se rozvíjely kritické postoje ke křesťanství a církvím, vstupuje do vědomí světa Filosofie života, kterou reprezentuje Wiliam Dithey, vystupuje proti pozitivismu a racionalismu. Fridrich Nietzsche volá po zavedení nové morálky a přehodnocení všech základních hodnot řádu světa. Pragmatismus, jehož zakladatelem je William James, definuje své základní principy: teze užitečné pravdy, jediná obecná pravda neexistuje, existuje více pravd subjektivních, které se týkajíc všech lidí a tvrdí, že pravda je subjektivní užitečnost, není objektivní a pravd je na světě vícero – pro každého je užitečné něco jiného; Existencionalismus se stává oficiální filosofií filosofů zaměřených na lidskou existenci a výchozí myšlenkou byla Marxova teorie odcizení člověka sebe sama; Postmodernismus rozvíjí myšlenku, že pro člověka zanikají jakékoliv jistoty, neustále se objevují nové přístroje, co je moderní je už zastaralé, člověk se ve složitém světě špatně orientuje; Neomarxismus, reprezentovaný Frankfurtskou školou, navazuje na marxismus. Neomarxisté kritizují buržoazní společnost a negativní jevy budovaného marxismu. 9 Vývoj moderního světa, který má dopad nejen na vyvíjení moderních technologií, si vyžaduje změnu postojů k fundamentálním otázkám, jako je cena života, sociálního smíru, odstranění chudoby ve světě, otázky zdraví, postoje k politickému vedení moderních států, mezinárodní spolupráce, pěstování vědy, ochrana světa před ničivými katastrofami, klimatickými změnami, způsobující katastrofy a zabránění hladomoru a šíření pandemií. Lidstvo se obrací k moderní vědě, zvažuje různé situace, které ho ohrožují a jak ohrožení eliminovat, věda se svými výsledky přináší impulsy k novému chování, jednání, konání, a tak lidstvo promýšlí nové metody, které slibují při jejich uplatňování zlepšení životních a přírodních, ekonomických a sociálních podmínek. Moderní společnost opouští filosofické systémy, které ztratily svůj přínos k nové dynamice a cílům a hledají nové, které jsou schopny odpovědět na fundamentální otázky, které si lidé v současnosti kladou. Ale jak je patrné, neopouští ani hlavní směry náboženství, nebo vstupují do těch, které vnímají jako přínos k duchovnímu životu, například do budhismu nebo hinduismu. Problematiku „obrácení“ vnímáme jako určitý projev dynamismu, který mění nejen vnitřní stav člověka, ale současně s lidmi i stav světa v té které době. Tento článek si nekladl za cíl hluboko pronikat do samotného problému obrácení, provést analýzu na pozadí dějin a soudobého stavu lidské společnosti v problému konverze.