Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




anatomie-otázky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (4.48 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Meniscus medialis je větší a poloměsíčitý. Jeho cípy (rohy) se upínají na přední a zadní interkondylární plochu. Meniskus je ve střední části pevně srostlý s částí vnitřního kolaterálního vazu, a je tedy fixován ve třech bodech (oba cípy a střední partie). Je proto také méně pohyblivý. Meniskus nepokrývá celou plochu tibiálního kondylu, a ponechává v jeho středu prohloubenou oválnou plošku. Mediální meniskus je vzhledem ke své menší pohyb­livosti častěji poškozen. (V 95 % případů se poškození menisků tý­ká vnitřního menisku !)

Meniscus lateralis je téměř kruhový. Jeho přední cíp se upíná v blízkosti předního zkříženého vazu, který do něj někdy vysílá i ojedinělá vlákna. Zadní cíp se upíná na zadní intekondylární plochu. Zevní meniskus pokrývá téměř celou plochu zevního kondylu holenní kosti. Vzhledem ke svému tvaru je ovšem upevněn prakticky v jediném místě - přední a zadní cípy se totiž téměř dotýkají. Proto je zevní meniskus i značně pohyblivý, zvláště při mírných (15 - 30 stupňových) flexích v kolenním kloubu.

Pohyby v kolenním kloubu můžeme (poněkud schematicky) rozdělit na:

flexe v rozsahu 130 - 160 stupňů,

extenze (základní postavení kloubu), a

vnitřní (17 stupňů) a zevní (21 stupňů) rotaci.

1)Tuberositas tibae

2)ligamentum transversum genus

3)přední zkřížený vaz

4)meniskus lateralit

5)os fibulare

6)ligamentum sollaterale fibulare

7)ligamentum menisco femorale

8)ligamentum craciatum posterius

9)meniskus medialis

10)ligamentum collaterale tibale

b. Hltan, jícen a žaludek; uložení orgánů břišní dutiny.

Hltan (lat. pharynx) je společný oddíl trávicí a dýchací soustavy, kde se potrava

smršťováním svalů posouvá do jícnu a žaludku.

Stavba lidského hltanu

Hltan je trubice nálevkovitého tvaru. Tvoří navazující trubici, která spojuje dutinu nosní a ústní se

žaludkem. Hltan je umístěn v zadní části hrdla, jeho délka je u člověka patnáct centimetrů a je

obdobně jako žaludek vystlán sliznicí, aby byl chráněn před žaludečními šťávami. Stěna hltanu je

z vaziva a svaloviny.

Je zavěšen na lebeční spodině a v rovni prstencové chrupavky hrtanu prochází do trubicovitého

jícnu. Hranici mezi nosní a ústní částí hltanu tvoří měkké patro. Slouží jako křižovatka dýchacích

a polykacích cest.

Má tři oddíly:

1. Nosohltan

2. Ústní část hltanu

3. Hrtanová část

Jícen

Oesophagus neboli jícen je 23-28 cm dlouhý trubicovitý orgán spojující hltan a žaludek. V jeho stěně

najdeme svalovinu, která se v aborálním směru mění z kosterní (vrchní třetina jícnu) nahladkou.

Vystlaný je sliznicí. Jeho hlavní funkcí je aktivní přesun potravy a tekutin z úst do žaludku. Svalovina

umožňuje tento aktivní přesun peristaltikou.

Žaludek (ventriculus, gaster, ) je svalový vak uložený v dutině břišní pod levou klenbou

Témata, do kterých materiál patří