anatomie-otázky

Enterocyty, tedy střevní buňky, které tvoří povrch sliznice, mají svoje do lumina střeva obrácené povrchy opatřené mikroklky, které tvoří žíhanou kutikulu. Mezi enterocyty se nacházejí také pohárkové buňky, které produkují hlen. Ve sliznici se nacházení tubulózní žlázy (Lieberkühnovy krypty), v podslizničním vazivu pak žlázy Brunnerovy.

Žlázy ve stěně střeva neprodukují trávicí enzymy, ty se do dvanáctníku dostávají vývodem slinivky břišní, kde jsou produkovány její exokrinní částí. Do dvanáctníku také ústí žlučovod, přivádějící žluč produkovanou v játrech.

Stěna dvanáctníku je tvořena hladkou svalovinou, která zajišťuje perilstatické pohyby a tím i promíchávání a posun tráveniny.

Ve dvanáctníku tedy dochází k chemickému rozkladu potravy a k absorbci živin enterocyty. Živiny jsou pak odváděny do krve do vrátnicové žíly a posléze jater, některé lipoproteiny jsou do jater odváděny mízním systémem.

Lačník

Lačník (jejunum) je zavěšen na dlouhém závěsu a tvoří kličky, které jsou relativně volně umístěné v břišní dutině mezi okolními orgány. Končí v levé slabině, kde přechází kyčelník.

Kerckringovy řasy jsou vyšší než ve dvanáctníku a na rozdíl od něho ve sliznici nejsou Brunnerovy žlázy. Jinak se stavba lačníku od dvanáctníku neliší, i v něm probíhá trávení potravy a absorpce živin a některých iontů (např. železo).

Kyčelník

Kyčelník (ileum) je poslední a také nejdelší částí tenkého střeva. U člověka je poměr délek lačníku a kyčelníku 2:3

Sliznice kyčelníku již není tak zřasená a ve stěně se nacházejí okrsky lymforetikulární tkáně (Peyerovy plaky). Dochází zde k absorpci vitamínu B12 a solí žlučových kyselin. Kyčelník přechází na pravou stranu břišní dutiny, kde ústí do tlustého střeva.

8. a. Kolenní kloub, stavba,pohyblivost, zúčastněné svaly.

Kolenní kloub

Kolenní kloub, art. genusje složený a největší kloub v těle. Ar­tikulují zde tři kosti: femur, tibia a patela.

Stavba kloubu: Kloubní hrboly stehenní kosti jsou v příčném i předozadním směru slo­žitě zakřiveny. Zakřivení kloubních ploch se směrem dozadu spirá­lovitě stupňuje, a není vzhledem k prostorové orientaci a tvaru obou kondylů zcela stejné. Zevní kondyl je menší, stojí téměř sagitálně a vyč­nívá více dopředu, zatímco větší vnitřní kondyl se k němu svým předním okrajem stáčí a přibližuje. Vzhledem k tomu, že kloubní plochy na tibii jsou téměř ploché, kloubní plochy obou kostí si tvarem ani velikostí neodpovídají a femur se při pohybu dotýká tibie vždy jen na malé ploše. Inkongruenci styčných ploch obou kostí vyrov­návají, a většinu kloubní plochy kloubu proto reprezentují chru­pavčité menisky.

Menisky, meniscus medialis et lateralisjsou lamely složené na obvodu z hustého vaziva, které přechází ve vazivovou chrupavku. Menisky se liší tvarem i velikostí.