anatomie-otázky

části mozečku:

Vestibulární mozeček - vývojově nejstarší

V kůře vest. mozečku (převážně červ a menší části polokoulí) končí dráhy přicházející ze statokinetického čidla. Vestibulární mozeček se tím účástní na řízení rovnováhy!!!

Spinální mozeček - vývojově mladší

Do jeho kůry vedou dráhy vedoucí vzruchy z proprioreceptorů (vnímají polohu jednotlivých částí těla ;) ). V této části mozečku je tedy analyzována propriocepce!

Cerebrální mozeček - nejmladší a největší část mozečku

-největší laloky obou mozečkových polokoulí

V jejich kůře končí dráhy z motorických polí předního mozku přepojované pomocí Varolova mostu. V kůře cerebrálního mozečku dochází k nepřetržité komparaci motorických povelů pohybových schémat kůry předního mozku, s informacemi ze statokinetického čidla. Je tak umožněna neustálá korekce korových motorických podnětů.

Stavba mozečku - kůra - dvě buněčné vrstvy - hluboko Purkyňovy buňky

- mozečková jádra - v mediálních prostorách mozečku

Purkyňovy bunky převádějí veškerou aktivitu na útlum

Za fyziologických podmínek se uplatnuje především tlumivá funkce mozečku při řízení svalového napětí, postojových reakcí a při úmyslných pohybech. Poškození mozečku se většinou manifestuje ztrátou těch funkcí, které mozeček zabezpečuje tj. poruchou pohybové koordinace, poruchami rovnováhy a snížením svalového napětí.

Mozkové komory jsou dutiny uvnitř CNS. V hemisférách jsou dvě postraní komory které jsou otvory spojeny se třetí komorou ležící mezi oběma talamy. Ze třetí komory jde úzký kanálek-Sylviův mokovod spojující třetí a čtvrtou komoru. Čtvrtou komoru ohraničuje prodloužená mícha a mozeček. V tenké lamele jejího stropu jsou malé otvory, kterými mozkomíšní mok vytéká ze čtvrté komory do prostoru mezi měkkými plenami obalujícími mozek a míchu.

Postranní komory- v hemisférách zasahují do všech laloků. Postranní komory komunikují mezikomorovým otvorem se třetí komorou.

Třetí komora- prostor vybíhající do hypotalamu. Strop této komory tvoří cévami mimořádně bohatá tkán = cévní pleteně. Skrz mezikomorové otvory se obě pleteně dostávají i do postranních komor. Ty cévní pleteně (Plexus choroideus) je vychlípená žláza, jejíž funkcí je trvalá regulace složení mozkomíšního moku.

Čtvrtá komora - navazuje na centrální míšní kanálek, který do ní ústí

....... Centrální nervstvo je kryto vazivovými obaly a vrstvou mozkomíšního moku, který mezi vnitřními obaly cirkuluje. Zevní obal mozku a míchy tvoří tuhá vazivová blána - tvrdá plena. Vnitřní a střední tenká blána - pavučnice a omozečnice.

Mozkomíšní mok také tvoří ochranou složku CNS ( třeba otřesy atd.) Složení podobné krevní plazmě. Hlavním místem sekrece jsou cévní pleteně postranních komor. Ve třetí a čtvrté se také tvoří, ale méně. Denně 500ml moku. Mok pomalu proudí z postranních do třetí a mokovodem do čvrté. Otvory ze čtvrté pak do prostorů kolem míchy a mozku. CNS plave v moku= ochrana pred otřesy