50.Plíce, jejich stavba, segmenty

Segmentové bronchy

• větví se v 6-18 rozděleních

• Nejmenší bronchy

• průměr 1 mm

• stěna vyztužena chrupavkovými destičkami a sítěmi elastických vláken

• hladké svalstvo tvoří řídké, spirálně orientované sítě

• sliznice: kryty epitelem – řasinkové a pohárkové buňky se postupně snižují

• sliznice má mělké, podélné řasy → změna průsvitu vlivem hladkého svalstva

• glandulae bronchiales

• Bronchioli (průdušinky)

  • průměr < 1 mm

  • stěna bez chrupavkové výztuhy

  • zesílená, síťovitě uspořádaná hladká svalovina → zužování průsvitu

  • lumen udržováno otevřené tahem elastických sítí vlastních stěn a okolí

  • chybí glandulae bronchiales

  • porušení autonomního nervstva, působení alergenu → kontrakce svaloviny bronchiolů

  • zúžení velkého množství bronchiolů → dušení = asthma bronchiale

• Bronchioli terminales

  • poslední

  • vystlány řasinkovým epitelem – od periferie přechází v kubický s okrsky s řasinkami a bez řasinek

  • větví se na 2-3 bronchioli respiratorii

• Bronchioli respiratorii

  • krátké trubičky; průměr < 0,3 mm

  • epitel z nízkého cylindrického přechází v kubický

  • proximálně s řasinkami, distalně bez nich

  • bez pohárkových buněk

  • stěna z kolagenního vaziva se svalovými buňkami a elastickými vlákny

  • ze stěny respiračních bronchů se vyklenují alveoli pulmonis

  • větví se ne více (až 11) ductuli alveolares

• Ductuli alveolares

  • tenkostěnné trubičky vystlané plochým epitelem

  • z jejich stěn se vyklenují plicní sklípky

  • tenčí stěna má stejnou stavbu jako stěna respiračních bronchiolů

  • konce ductuli se větví jako atria – krátké prostůrky přecházející v sacculi alveolares

• Sacculi alveolares

  • alveolární váčky

  • mnohočetně se vyklenují v alveoli pulmonis

• Alveoli pulmonis

  • průměr 0,1-0,9 mm

  • tenká stěna k průchodu a výměně plynů mezi dutinou alveolu a krevními kapilárami

  • kapiláry piloženy zvenčí k alveolům

• Lobulus pulmonis secundarius

  • sekundární lalůček plicní = zákl.stavební i funkční jednotka

  • tvořen: bronchiolus terminalis

jeho bronchioli respiratorii

ductuli alveolares

atria a sacculi alveolares s plicními alveoly

• tvar pyramidy s bazí 0,5-2 cm, obrácenou k povrchu plíce; hrotem mířícím k hilu

• neúplně ohraničen vazivem

• hranice lalůčků viditelné i na povrchu plic, pod viscerální pleurou, podle uložených partikulí sazí ve vazivu

• Lobulus pulmonis primarius

  • subjednotka tvořená alveoly z 1 respiračního bronchiolu

Výstelka alveolů a bronchiálního stromu

• Stěna alveolů

  • vystlána souvislou vrstvou buněk = pneumocyty

  • pneumocyty nasedají na lamina basalis epitelu

  • dvojího typu:

1. Membranosní pneumocyty (I.typ)

   • od jádra

   • tvoří ultratenkou plochou periferii buněk → souvislá výstelka alveolů

   • v místě jader tloušťka buňky 4-6 µm

   • v periferii buňky místy jen 20-30 nm

   • tenká výstelka

2. Granulované pneumocyty (II.typ)

   • septální buňky

   • ovoidní

   • nepravidelně kubické / polyedrické

   • roztroušené, často ve skupinkách 2-3 buněk, mezi membranosními pneumocyty

   • nejčastěji na volném okraji septa mezi 2 alveoly

   • připomínají sekreční buňky – na volném povrchu mikroklky, četné vakuoly s cytosomy obsahujícími fosfolipidy, mukopolysacharidy, bílkoviny

   • tato tělíska (cytosomy) průběžně vznikají a jsou z buněk uvolňována na jejich volném povrchu jako základ materiálu, který pokrývá celý vnitřní povrch alveolů (na styku se vzduchem) = surfactant

   • surfactant = alveolární „lining complex“: 2-vrstvý ultratenký film; v hlubší vsrtvě protein-polysacharidový komplex; na povrchu monomolekulární fosfolipidový film

   • funkce surfactantu: snižuje povrchové napětí na ultratenkých pneumocytech, brání smršťování buněk alveolů, tedy zmenšování jejich povrchu ≈ brání kolapsu alveolů (atelektáze plíce), usnadňuje transport plynů mezi vzduchem a tekutinou v kapilárách kolem alveolu, baktericidní účinek

   • bez surfactantu více úsilí k naplnění alveolů vzduchem

   • surfactant v ustavičné obměně – jeho lipoproteiny z povrchu průběžně odebírány a absorbovány pinocytotickými váčky membranosních pneumocytů → do intersticia → do mízního oběhu

   • část surfaktantu činností řasinek do bronchiálního stromu → spojení s bronchiálním hlenem

   • bronchoalveolární tekutina obshauje lytické enzymy (lysozym, kolagenáza, bet-glukoronidáza,…)

   • vrozená nedostatečnost tvorby surfaktantu → ohrožení novorozenců

3. Alveolární makrofágy („prašné buňky“)

   • do alveolů z intersticia alveolárních sept

   • obsahují fagocytované částice prachu

   • v případě městnání krve i hemosiderin

4. Alveolární póry

   • otvůrky o průměru 10-15 µm

   • propojují sousední alveoly

   • vyrovnávají tlak v sousedních alveolech, umožňují kolaterální průchod vzduchu při uzávěru bronchiolu

   • při uzávěru bronchiolu nemusí dojít ke splasknutí alveolů

   • póry urychlují pronikání bakterií při zánětlivcýh procesech

   • obnova alveolární výstelky – kontinuálně; 1% buněk / den

   • obměna patrnější u granulovaných pneumocytů

   • regenerace např.po vdechnutí toxických látek → destrukce výstelky → prudké zvýšení mitóz přeživších buněk → velký počet nových granulovaných pneumocytů → transformace na membranosní pneumocyty → obnovení výstelky