Otázka č. 23 - Helénistická filosofie a patristika

situace v Římě:

- v posledním století Říma úpadek, rozklad všeho, zánik impéria

- krize se projevila i v myšlení tím, že se opouští od racionality a zůstávají iracionální prvky -

orientální náboženství, mystéria, kulty

- otázka „Jak žít?“ se mní na „Jak splynout s božským principem?“

- počátek středověké filosofie v 5 století AD, ale ještě předtím začíná vznikat křesťanská filosofie,

myšlenkově, ale už patří dál, tak se řadí až za konec římského impéria, i když tedy počátky

křesťanství sahají do antiky, my to budeme brát, jako že už je to středověk

5) NOVOPLATONISMUS

- poslední významný filosofický systém Antiky

- je to iracionalistický filosofický směr, vzniká kolem 3 století AD a trvá až do 6 století, kdy je

převálcován středověkem

- název proto, že pouze věrně vykládají učení Platona, nic nového nevytváří

- zvláštní vztah měli ke křesťanství

- hlavní představitel:

Plotinos

- zakladatel směru, narozen v Egypt, poté působí v Římě, založil školu, na jeho přednášky chodil i

císař s manželkou

- chtěl založit Platonopolis, obec filosofů a založit takový stát dle Platona

- Platon byl idealista, Plotinos pohrdal hmotou, proto se vůbec nekoupal a ml vředy a nádory po

celém těle, vedl také asketický život

- dílo: Eneády - měl teocentrické učení = základem je Bůh, vše ve světě vychází z absolutního principu

Tohén(=Bůh), vše ve světe je absolutní, dobré, má to podíl v Bohu - jak může z jednoho Boha vzniknout tolik věcí? Odpovídá si teorií emanace = vytékat, šířit se; tvrdí,že Bůh je tak dokonalý, že přetéká přes svůj okraj v různých úrovních, aniž by něco ze sebe ztrácel

(přirovnává to ke Slunci a k paprskům)

- díky emanaci vzniká mnohost a úrovně věcí jsou tzv. hypostaze:

1) absolutní duch (alá Platon a svět idejí)

2) duše světa - tvořena individuálními dušemi lidí

3) hmota, příroda - krajní hypostaze, nestojí ani za řeč, je špatná a zbytečná

- cílem života je pozvednout se z třetí hypostaze (hmota) a splynout s božskou jednotou

- Bůh je nepoznatelný, ale můžeme se k němu přiblížit tím, že budeme žít v askezi, potlačíme tělo

- duševním soustředním dojdeme ke splynutí s božským principem, sám Plotinos tvrdil, že toho

několikrát dosáhl

Pokraovatelé Plotina:

Porfyrios

- komentátor, redaktor myšlenek učitele Plotina, redigoval jeho spisy

- autor životopisu Plotina, zapsal v tom jeho myšlenky

- vydává komentované spisy Platona a Aristotela - je tím důležitý pro středověk

Úvod k Aristotelovým kategoriím

- zásadní myšlenka, která vedla k rozepřím ve středověku

- také představitel logiky

Iamblichos

- syrská škola novoplatonismu

- rozšířil poet úrovní hypostazí

Proklos

- zakladatel a představitel athénské školy novoplatonismu

- roku 437 se stal hlavním scholarchou Platónské akademie, která koní svojí innost roku 529