Otázka č. 26 - Osvícenství a německá klasická filosofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Dílo:
Význání = Confessiones (autobiografie; nazval jako sv. Augustin)
Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi
zmiňuje hlavní negativní jev → soukromé vlastnictví, majetek → vliv na komunismus
Společenská smlouva
je pro návrat člověka k životu prostého a chudého rolníka, který by žil s ostatními v osadách, kde se všichni znají, všichni rovnoměrně rozdělený majetek, řídili se výsledky, ke kterých by dospěli společným hlasováním (→ prvky přímé demokracie)
Emil aneb O výchově
pedagogický spis → člověk přichází na svět jako dobrý, ale výchova ho deformuje; je třeba ho nechat dělat to co chce, aby sám zjistil, zda je to správně či ne
Německá klasická filosofie
18. století – 1. pol. 19. století
Německo je zaostalé, rozdrobené (1871 – sjednocení), osvícenství je zde méně radikální než ve Francii
převládá idealismus (výjimka – materialista Feuerbach)
názory jsou složité (složitě napsané)
I. Kant, J.G. Fichte, G.W.F. Hegel, F. Schelling, L Feuerbach, A. Schopenhauer
Immanuel Kant
1724 – 1804
vrcholí jím osvícenství (často řazen pod osvícenství), zakladatel německé klasické filosofie
život:
narozen v Královci („Königsberg“, „Kaliningrad“)
matka pietistka (hluboce věřící) – ovlivnila Kanta
nikdy necestoval, celý život strávil v místě rodiště, studoval zde a také přednášel
jako malý byl často nemocný, ale vedl velmi přísný život a dožil se vysokého věku
malý tělem, velký duchem
zabýval se politologií
chtěl Evropu v míru → dílo K věčnému míru (pokritické období)
říká, že svět kolem nás je racionální, my jsme jeho součástí, my tvoříme lidskou racionalitu, i etika je rozumová a člověkem tvořená
„Spal jsem a snil, že život je krása, probudil se a zjistil, že je povinnost.“
jeho život dělíme na 3 období:
období předkritické
tíhne k materialismu (ještě nezná Huma)
hlavním filosofickým názorem je Leibnitz-Wolfovská filosofie
zabývá se fyzikou, astrofyzikou
věnuje se třem okruhům otázek:
vznik a vývoj planetární soustavy
„Kant-Laplaceova hypotéza“ – jednoduchá mlhovina, která je různými rotacemi zahušťována, poté se od ní oddělují jednotlivé planety
vývoj světa
na počátku vývoje světa je chaos → vývoj od nejnižších organizmů (svět se postupně stává organizovaným) po ty nejvyšší
učení o rasách – odlišnosti lidí jsou zaviněny dlouhým vývojem a různými životními podmínkami
názory na základní částice světa
zákl. částice světa, tzv. monády
jejich podstatu tvoří síla
hmota je jen zvláštní jevovou formou
období kritické
Kant si uvědomuje, že člověk svět poznává → zabývá se poznáním
nejvýznamnější u hlediska práva
D. Hume → příčina = kauzalita je dána (Kant se vyrovnává s názory Huma a navazuje na něj → probuzení z tzv. „dogmatického spánku“ – odmítá dosavadní metafyziku, hledá novou metafyziku → kritické období